close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2013

13.4.2013

13. dubna 2013 v 13:11 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak tu mám zas dietní víkend... uvidíme, jak to půjde :-)
Snídaně: jablko 60 , banánová přesnídávka 150
Oběd: ovesná kaše 275
Svačina: jablečno - mrkvový salát 100 (došla mrkev) toust s eidamem 160
Večeře: toust s eidamem 160, plátek polystyrénového chlebíčku 39 kousek ananasu 50 (+/-)
Celkem: 844 855
Pití: 0,25 l kafe, 3x 0,5 l zeleného čaje
Aktivity: běh , cvičení, 1x10 min. švihadlo

No, kěkterým to asi přijde moc, ale proti týdnu to je fajn zvlášť když se od toho odečtou ještě aktivity :-D
Jo, a od půlky května měním víkendové hubnutí a týdenní normál za týdenní hubnutí a víkendový normál - s výjimkou mých narozek (27.5. - pondělí) :-D
Nemám moc o čem psát, takže budu ještě postupně doplňovat :-)

Edit 17:25
Po hysterickém boji s Wifi na tabletu jsem s pauzami koukla na 2 videoklipy - nenávidím ten křáp!! A to jsem myslela, že u něj budu cvičit na Jillian aby mě u toho neviděli rodiče - to bych chtěla vidět!! Ovšem moje rychlost a rychlost toho křápu by asi byly stejné... :-D

Edit 18:52
Venku krásně svítí sluníčko, nejradši bych vylezla ven a šla se opalovat což mi zase připomíná moje příšerné tělo ale navzdory dalšímu kafi jsem šíleně unavená a ještě víc hladová ale na večeři je trochu brzo (spát půjdu až po půlnoci a po běhání bych měla hlad znova) takže místo cvičení lehám do postele se zeleným čajem a jedním dechem dočítám poslední díl Hunger games - a že to je taková síla, že jsem se doteď nemohla utrhnout ani abych o tom sem napsala... Vidím to na další kafe a odvoz do blázince - už aby byl sakra pondělek a já se mohla v klidu najíst... vida, aspoň jeden klad to má - poprvé nenávidím víkendy :-D

Edit 21:26
Hodnocení: dnešek jsem zvládla... byla to otrava, bylo to únavný a byla jsem protivná - ale opět mě bavilo běhat a i přes únavu mi to šlo daleko líp než když jsem tělu dodávala energii jídlem - nedokážu si pro to najít žádné logické vysvětlení, ale tak už to s mým tělem bývá.
Hunger games... no, prostě síla - člověk až na konci nevěřil, že to píše 17 letá dívka; totálně jí zničili. Nejsem schopná číst nic novýho - jsou prostě takový knihy co v lidech tohle zanechají. Přála bych si umět takhle psát taky. Snad se to jednou naučím.


PS: hodně podobné jsem viděla v Jennyferu v bílé... jak se vám líbí??

12.4.2013

12. dubna 2013 v 17:32 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak se učím s tabletem, čtu poslední třetinu třetího dílu Hunger games a za hodinu mažu plavat :-)
Globus měl tunu ochutnávek, sýry, kafe, jogurty, musli, milion druhů chleba, bagetu, chipsy... to zas bylo pokušení abych jim to všechno nešežrala... :-D I tak mám pitomej pocit jelikož nevím kalorie a to je pro mě mučení - celý můj úspěch se zakládal na aspoň přibližné informovanosti a kontrole a teď jsem mohla jen tápat... ani netuším, jak moc mi to narušilo plán... který naštěstí zachraňuje plavání...
Splnila jsem si další nepříliš zdravou touhu a udělala si vídeňský párek v celozrnným rohlíku - o správnosti si iluze nedělám, ale nejdůležitější je před jídlem přemýšlet - a to jsem se naučila. Hledat nejzdravější alternativu nejvíce nutkavé potřeby...
Díky Bohu, že je pátek. Díky Bohu, že od zítřka startuje můj dietní víkend - mám na něj nakoupený pěkný bílý jogurtíky, tmavé pečivo, ovoce a vůbec všechny ty věci na kterých jsem zvládla žít víc jak měsíc :-D Navíc budu moct vynechat ranní jídlo respektive budu snídat (budit se) v době, kdy bych v týdnu podle přibližně čtyřhodinových intervalů už svačila. A samozřejmě běh...
Jak se držíte vy, zlatíčka? O víkendu už na vás snad budu mít konečně čas a nezůstane jen u odpovědí ;-)
Co na tohle říkáte? Uznejte, neexistuje vhodnější místo kam to vyvěsit než na stránku kam chodí spousta krásných hubených a vysokých čičinek které podle toho co jsem viděla jsou ideální mi adeptkami ;-) Zkusíte to nějaká?? ;-) Ať můžu závidět k zbláznění a chlubit se, že se kamarádím s manekýnou a znám její tipy na perfektní figuru :-D


11.4.2013

11. dubna 2013 v 16:29 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

definitivně se stanovují zdravé víkendy ;-) Váha ukázala 49,3 a hned ráno jsem si zaskákala přes švihadlo - další závislost :-D tentokrát zdravá :-)
Dnešek je senza - k snídani jsem měla toust, kafe a polystyrénový chlebíček, k svačině jablko a toust (došel celozrnný chleba tak se muselo přistoupit k alternativním zdrojům :-D) , po škole jsem si koupila barvu na vlasy, naušnice, další alobal na běhání, žvejkačky a kafe proti věčnému nedostatku energie který ani po skončení diety nezmizel, takže za něj nemohla ona, ale nedostatek spánku, já to tušila :-) k obědu jsem měla čtvrtku kuřete a trochu krabího salátu s jogurtem vlastní výroby a za chvíli pomažeme s babi do krámu koupit tablet :-) Jediné, co mi kazí radost je zkažený test z dějáku :-/
Dočetla jsem druhý díl Hunger games a pochopitelně jsem teď zažraná do třetího - úplně jsem se odnaučila koukat s jídlem na seriály, knížka je pro mě momentálně nejsilnější magnet a u obojího si jíst nemůžu dovolit :-D
Každopádně pokud ho babi skutečně koupí (známe své lidi, určitě bude mít tisíce výhrad aby nemusela utrácet) budu s vámi moct být i ve škole a konečně snad budu stíhat - ačkoli já asi taky ne :-D

http://www.bravoweb.cz/mix/krasna-az-na-kost-6624 kdo jste to už četly?? mimochodem, pochopitelně jsem se i teď ztotožnila se spoustou příznaků z obou kategorií - jak jste na tom vy??

Edit 21:20

Tak jsem zase podlehla svojí úchylce zásobovat rodinu - Globus nabízel 3 krabice ovesných kaší za cenu dvou, slevu na jahodový jogurty Silueta které mají na kelímek 60 kcal (!!) a jahody a kdesi cosi... už potřebuju svůj hubnoucí víkend, zas doléhají výčitky... dnešek jsem si vyšperkovala kouskem hořký čokolády, ochutnávkou párků a nestíhačkou běhu :-(( a to jsem se těšila, jaký ten alobal udělá efekt s nohama... zítra jdu do bazénu, to běh taky odpadá... pěkně to vedu!!
Objevila jsem další cvičení na vnitřní stehna, takže si jdu dát do těla :-)

10.4.2013

10. dubna 2013 v 21:46 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak dnešek byl taky fajn - vlastně úplně normální - a zítra si zas dám dietní den, takže písnu jídelníček :-D přemýšlím, jestli si mám dělat dietní týdny nebo víkendy :-D to zdravý papání mě nějak chytlo - hlavně proto, že od chvíle, kdy intenzivně nehubnu mě nebaví běhat - přijde mi to tak nějak zbytečný (ačkoli mnohem potřebnější než předtím) respektivě neefektní a vždycky v půlce trasy se mi chce zvracet :-D Ačkoli si mysl zvyká, žaludek asi ještě ne :-( Dneska jsem mrkla na ty Hunger games, byla to paráda... a jedla jsem u toho... no, úplně vyléčeně - ačkoli ne ÚPLNĚ, abyste nemyslely - asi už navždy budou věci, které si odpustím, myslím tím takové ty zbytečně kalorické bomby jako Studentskou pečeť (když už tak i ta Milka nebo nejlíp hořká čokoláda je "zdravější"), kachnu se zelím (k čemu, když existuje grilovaný kuře - který jsem mimochodem měla dneska, mňam) nebo krabí salát s majonézou (měla jsem na něj tak dlouho chuť až jsem se ho naučila dělat s bílým jogurtem a dochucený je to možná ještě lepší), no a samozřejmě bílý pečivo a všechno v tuně oleje, zejména Mekáč atd. :-)
Usoudila jsem, že se moje nervy a svědomí neobejdou bez váhy na potraviny. Nepovažuju to za krok zpět, ale za terapii pro svědomí - pro jistotu jsem co do množství pesimistka, lepší než naopak. Prostě ta sebekontrola ne a ne zmizet - chvála bohu, kdo ví, jak bych bez ní vypadala... tedy já to vím, už jsem to zažila :-/
Děvčátka, co jsem zas zdravá, nemám čas - takže sorry, že méně komentuji, vlastně spíš jen odpovídám než obíhám... mám to v plánu zas až o víkendu :-/ Ale držím palečky, ať už píšu nebo ne, nebojte :-*

9.4.2013 a veliký dík za podporu :-*

9. dubna 2013 v 21:34 | Andee |  Food + diary
Ahojky lásky,

myslela jsem, že vás už víc zbožňovat nemůžu - a jako obyčejně jsem se mýlila. Jste ta nejlepší parta, kterou jsem kdy mohla objevit a nic bych nechtěla tolik, než znát vás všechny naživo...
Jsem moc ráda, že jsem si tenhle blog založila - ono zhubnout by šlo i bez něj, ale byla by to otrava :-D
Co si tak vzpomínám a uvědomuju, nikdy jsem nebyla obdivovaná; jenže jak se samotný obdiv pozná? Vykládáte to snad každému do očí? No, asi ne - většinou vás to tolik štve, že byste to nepřiznali ani zaboha. Možná ale ne a já soudím jen podle své soutěživé povahy, která nesnese nikoho lepšího. Třeba mi to nikdo neřekl, protože obdivuhodná nejsem.
Každopádně nevím, jak se za dané situace chovat. Jasně, vděk. Ano, jsem moc ráda. Jenže taky závazek - přijdu si, jako bych vám něco dlužila, čekalo se ode mě splacení vynaložené důvěry. Dobře, i na to bych si měla vrámci své duševní revoluce zvykat.

Občas sem tedy jídelníčky psát budu - asi by to chybělo i mě. A ono vám to neuškodí, předčíst si jak má vypadat normální jídlo :-D Třeba tím otevřu oči i vám ostatním, protože zatím všechny, které jsem viděla na fotkách vypadala spíš jako reálné thinspirace než tak nemožně tlusté, jak o sobě prohlašují. A snad všechny dobře víte, kolik práce je potřeba, než z holky před foťákem vytvoří to dokonalé stvoření které vy pak zaslepeně obdivujete ;-)
Přála bych si, abych dokázala všechno, co si ode mně slibujete - co si slibuju od sebe já. Asi by bylo nereálné čekat, že uzdravím myšlení holek s opravdovou PPP - ale pokud náhodou ano, bylo by to perfektní doporučení na nějakou psychologickou vejšku :-D
Ne, legrace... ale psát sem budu. Myslela jsem, že prostě ze dne na den vyškrtnu ze svého námětu psaní jídlo, ale máte pravdu, že by to byla chyba. Chtěla jsem vám tím ukázat, že se od toho jde odpoutat, ale samy dobře víte, že ne všechno sem napíšete a přitom to tak je - a lhát vám nechci - pořád o jídle přemýšlím až moc: uprostřed hodiny najednou sepisuju seznam kalorií na který už ani nepotřebuju svůj sešit protože ho mám celý v hlavě (nicméně jsem se po sto letech konečně naučila převody jednotek :-D ) nebo si počítám BMI (váha x výška v metrech na druhou), každé jídlo sto let zkoumám, za zdravé jezení počítám 1000 kcal za den a k víc se nedokážu dokopat ačkoli množství odpovídající mé váze (vypočítá se 26,3 x vaše váha) je o 300 větší (a pro zdravé hubnutí se z toho min. množství musí vyškrtnout 20% což dává pořád větší číslo než jaký je můj plán) a tak vůbec - ale to už jsou proti jindy takové detaily, že se jich snad ani zbavovat nebudu - miluju mít nad věcmi kontrolu a přehled :-D
Takže jídlo z deníčku nevyškrtnu - naopak, dokud budou nějaké změny v mém myšlení, budu je sem psát. Abyste věděly, co čekat a jak to řešit, ačkoli to může být individuální. Zpověď sebeléčitelky... Moc dlouho to ale nebude, dnes se tou hořkou čokoládou k snídani rozpustila další část té barikády a cítím se mnohem líp :-)

Šíleně se těším na zítřek - pamatujete, jak jsem vyprávěla, že hodlám číst Hunger games?? Je to nejlepší knížka kterou jsme kdy četla!! Jsem u konce druhého dílu a zítra mrknu na filmové zpracování jedničky - dvojka ještě není, ale jen co bude, pomažu na ní do kina - nevíte náhodou, kdy to má být?? ;-)
Brzy na ně (knihy i film) čekejte recenzi - nejspíš až se vzpamatuju z faktu, že má někdo originálnější fantazii než já :-D

8.4.2013

8. dubna 2013 v 21:58 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak jsem tu zase :-) Dneska je to zase trochu lepší - opět jsem se šla projít do krámu, připadala si dnes už o něco méně trapně a když jsem tím bloumáním mezi regály zabila až příliš dlouhou dobu, prostě jsem se naštvala, mrskla do košíku hořkou bublinkovou Orionku (1/3 = 133 kcal - víc jí stejně nesním, dělím se s rodinou) a upalovala k pokladně než to nevydržím a prásknu s ní do nejbližšího regálu.
A ačkoli to spousta z vás nepochopí a možná i odsoudí, když jsem vyšla s čokoládou z krámu, byla jsem na sebe podobně hrdá, jako když jsem oblékla o číslo menší kalhoty nebo když váha přestala na začátku ukazovat číslici 5. Věděla jsem, že mě dieta nepoznamenala - že jsem nad tím protivným blokem v hlavě zvítězila, ačkoli ještě ně definitivně. A nejlepší na tom je, že jsem díky dietě nejen ztratila kila, ale i neodolatelnou potřebu všechno ztláskat okamžitě - čokoláda doteď leží v lednici, ale ráno si dám kousek k snídani - a těším se na to.
Asi přestanu psát jídelníčky - ne proto, že bych je plánovala tak příšerné, abych se za ně musela stydět, ale spíš proto, že nebudou redukční a proto je spousta lidí bude možná odsuzovat a mě se nechce vysvětlovat a už vůbec ne omlouvat (protože na tom nic k omlouvání není) své rozhodnutí vybrat si zdraví před vyzáblostí. Nikdo normální o mě totiž každopádně nemůže říct, že bych nebyla hubená - a kdo normální není, ať prostě jde do háje, protože vždycky budou lidi, kteří budou hubenější než já - i než vy - i než ty nejvyzáblejší z vás, bohužel :-D
Dnešní jídelníček:
Snídaně: toust se sýrem, vločky s mlékem, mandarinka
Svačina: Jogobella light, kaiserka se sýrem
Oběd: bramborové knedlíky se špenátem
Večeře: mrkvovo - jablečný salát
Pohyb: běh, cvičení, 10 min. švihadlo
Pití: 1l vody, 0,5 l zeleného čaje

PS: brzy začnu psát ty recenze :-)

Jak válčím se svým myšlením...

8. dubna 2013 v 0:10 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak za sebou mám dnešek - neudělalo se mi blbě po sekané, ačkoli na ni nejsem zvyklá, konečně jsem šla běhat a zvládla celou svou trasu, ačkoli díky nemoci trochu volnějším tempem (vyzkoušela jsem radu jedné mé spřátelené čičinky a omotala si břicho potravinovou fólií a když jsem ji sundala, byla úplně propocená - budu to dělat denně a i s nohama :-D) a dala si potravinový trénink, což v překladu znamená, že jsem mazala do krámu a prohlížela si normální jídlo, jeho hodnoty a snažila se v nich najít něco snesitelného - a přemýšlet o nich ve spojitosti se sebou. Řekla bych, že takovýhle trénink by mnohým z vás taky prospěl :-D
Bylo to těžké. Připadala jsem si směšně. Nutila jsem se si představovat jak to jím a sugerovat si, že je to normální. Nekoukala jsem na žádné katastrofy, většina těch věcí měla na porci kolem 150 kalorií, takže jsem došla k názoru, že to možná půjde. Měla jsem ale pocit, že jsem léčený pacient na vycházkách. Ale tuhle terapii jsem si naordinovala sama a jsem za to ráda, protože díky pocitům, které jsem při ní měla soudím, že jsem ji potřebovala.
Dnešní kalorie jsou přibližně na tisícovce, ovšem když od ní odečtu běh, procházku a cvičení, vypadá to trochu jako rozežranej den vás ostatních. Jenže já si prostě neumím představit, jak to dělat, abych jich snědla zdravým způsobem víc. Jistě, mohla bych sežrat balíček chipsů, čokoládu a zapít to limonádou a měla bych 1500 bez problémů (vidíte, jak se dá zdravými věcmi nacpat a dopadne to leckdy líp než jedna čokoláda, jedny chipsy a limča?! Uznejte, na jak dlouho vás to zasytí?! Tolik tedy k propagaci zdravé výživy...) jenže přesně tohle nechci - a přesně tohle si představíte, když řeknu, že budu jíst normálněji. Bohužel. Dnešní doba k tomu lidi nutí.
Pocit viny se téměř nedostavil. Jasně, svým zvráceným způsobem mě láká zobnout si jeden šikovný prášek a projímadlo mě vrátí na včerejší váhu, ale na to, abych se jimi ničila téměř bezdůvodně se mám až moc ráda - a taky byly celkem drahý. Budu si je tedy šetřit až nebudu spokojená - teď docela jsem. Z toho jsem ráda.
Mějte se a mějte se rády a nezblázněte se ať si nemusíte jednou v krámě připadat stejně šíleně jako dnes já - a věřte, ani když na vás plandají džíny 34 není to měřítko úspěchu a symbol štěstí :-D Mám vás ráda, vaše Andee :-*


7.4.2013

7. dubna 2013 v 13:33 | Andee |  Food + diary
Ahojky holky,

tak jsem tu včera učinila a vysvětlila jakési prohlášení které, zdá se, všichni berou vážněji než já. No, aspoň si příště rozmyslím, co dělám. Jenže jak se to stane, že si najednou všechny ty věci zakážete? Že se ráno probudíte s obvyklou touhou být hezčí a ona jen tak nezmizí, jak to tak většinou dělá? A jak se to děje naopak?
Když jsem dopsala článek, zmáčkla zveřejnit a pak už jen čekala co se bude dít, měla jsem pocit, jako by mi v hlavě zněl umíráček. Prostě jsem si přišla pod příšerným tlakem. Že ode mě budou všichni automaticky očekávat, že okamžitě ztláskám spoustu nemožných věcí a nic to se mnou nebude dělat. Vlastně jsem začala trochu hysterčit. Na co vůbec takovéhle jídlo je?! Prázdné kalorie bez užitku které mě akorát ničí. Proč je společnost připouští jako normu a běžně je cpe lidem na oči jako by to bylo něco nezbytného, jako chleba, ovoce a tak...? Proč ve školním bufetu, zatraceném školním bufetu kde by sakra měli myslet na to, aby z dětí nevyrostly tlustý neschopný prasata, protože ve škole se má formovat budoucnost našeho národa, totiž my, prodávají jenom hloupý sušenky a chipsy?! Proč jsou sladkostí plný reklamy, plný regály obchodů, plný stánky - proč se sakra nechává svět svazovat do takovéhohle nezdravého konzumu kterému pokud se vzepřete, máte to v životě zatraceně težký?!
Jsou vážně tak nenormální oni nebo já?
Vlastně si tu změnu vůbec neumím úředstavit - vstanu, naliju si limonádu a posnídám vafle se šlehačkou, cestou si koupím čokoládu a k obědu spráskám kachnu s knedlíky. K večeři se u nějaké reality show s nádhernými mladými lidmi nacpu pizzou a pak se odvalím k počítači - jo, i takhle jsem žila a okolí nic nenamítalo. Je tohle ta norma, kterou po mě všichni chtějí?
Byl to příšerný tlak. A pořád je. Takže na to půjdu pomalu.
Ale to je zas výkřiků do tmy a řečnických otázek... babi má blog na novinářským serveru, takže pokud s tím chci něco vyřešit, budu je muset napsat tam - už mi to několikrát nabízela :-) No jo, jsme spisovatelská rodina, jak jsem už říkala.
Hned ráno jsem se pěkně naštvala - váha ukazovala 49,6 ovšem matka prohlásila, že mě donutí přibrat. To tak, to nikdy nedovolím. A z toho návratu do "normy" vytřískám maximum :-D
Přestali dávat v telce Prolhané krásky, takže si je budu muset pouštět v kompu - paráda, co bych tam ještě neměla dělat, netušíte?! I tak mám pocit, že tam celý den jen sedím a houby jinýho.
Babička na oslavu mé normálnosti hodlá udělat domácí sekanou - automaticky mi v hlavě vyskočila tabulka, dle které její pětina představuje skoro 300 kalorií - tohle asi bude nejtěžší se odnaučit. No potěš koště.
Nejspíš jim zdrhnu do krámu a půjdu zkoušet oblečení - stejně jsem vám slíbila fotku. Koupím si ten BB cream od Rimmelu a budu se vztekat, že nikdy nebudu smět obléct kalhoty velikosti 32, protože to by se máma zcvokla úplně...
A večer konečně půjdu běhat...

Snídaně: ovesná kaše, půl jablka, jahody s umělým sladidlem
Svačina: mandarinka, 2 plátky polystyrénového chlebíčku
Oběd: domácí sekaná, cherry rajčata
Večeře: toust se sýrem, Jogobella light
Pití: 2x zelený čaj, hrnek kafe
Pohyb: běh, cvičení, 10 min. švihadlo, 3h procházka
Prášky: B,C, chrom


Zamyšlení v dietním ráji... nebo pekle??

6. dubna 2013 v 21:02 | Andee |  Něco k zamyšlení...
Ahojky,

tak si pomalu říkám, že bych s tím hubnutím mohla končit... jsem na 49 a půl a to jsem začínala na skoro 59 a nenásilnou formou to dostala kamsi na 55 - tady na blogu jsem od 52 kil. Ne, že bych byla spokojená, ale moc mi to ovlivňuje život - zdraví, rodinu i myšlení. A pak taky nečekám, že jen tak ze dne na den najednou budu schopná ztláskat cokoli nedietního natož své původní porce (pro představu jeden oběd byl mnohdy stejný jako momentální celý den) takže je mi jasný, že ještě nějakou dobu budu hubnout, takže můj cíl 48 kilo zůstává.

Celý to vyvolal dnešní den - probudila jsem se, vstala a zamotala se mi hlava, takže jsem se musela zase posadit. Celkem běžný úkaz v poslední době. V duchu jsem ke dnům zpožděné menstruace vztekle přičetla další a řekla si, že to mámě snad radši ani nebudu připomínat, aby zas nehysterčila. Nejmíň sto let jsem strávila prohlížením postavy u zrcadla a váha opět ukázala méně (49,4) - jistě, projímadlo pomohlo, pomyslela jsem si a napomenula se, že u své diety podvádím.
Rodiče se vztekali, že jsem tak hubená, že na mě nejde ani koukat a já je poučila o špecích na břiše a stehnech, pak zapila vitamíny a nalila si kafe, na kterém jsem se za dobu své jarní únavy úspěšně stala závislou. Už jen tím jsem skoro přestala mít hlad, ale bylo mi jasný, že se musím najíst - stejně si chci pustit film, tak co. Trochu jsem se musela zamyslet nad máminým argumentem (cituji) "To je stejný, jako když necháš vyhladovět celou vesnici kvůli jednomu tlustému dítěti" kterým mě naváděla ať si klidně cvičím, ale jím normálně. Popravdě jsem k ničemu nedošla - na jednu stranu pravdu má, jenže když jím, všechno se mi usazuje právě na ty místa, kvůli kterým hubnu a cvičením by se to jen vyrovnalo takže by nohy a břicho vypadali pořád stejně, takže jsem přemýšlení odsunula na později a musela ukočírovat vaření - to tak, strčit řízek do strouhanky ze světlých rohlíků a spousty oleje! Ještě než jsem se najedla, mazala jsem na blog, abych tam všechno opravila do platné verze - přece vám nemůžu lhát.
Na film jsem se ani nemohla v klidu podívat, protože babička vykecávala po telefonu s příbuzenstvem, které nás k sobě zvalo na čarodějnice. Perfektní, už vidím, jak je nutím vařit po mém, pomyslela jsem si. Babičku trápilo totéž - prý jí budu dělat ostudu. No co, stejně minule nadávali, že bych měla cvičit, pomyslela jsem si a hned plánovala, kudy by se tam dalo běhat. Babi kecala něco o anorektičkách a to dokonce i poté, co jsem před ní snědla kostičku čokolády - a hned si ji vyčítala. Prý to nic neznamená. Pfff! Znamená to 35 kalorií které navíc ani nesplnily svůj účel. Ach jo...
Po Pretty little liars jsem se šla projít, protože jsme byla nehorázně přecpaná z toho oběda. Pamatujete, jak jsem se tu chlubila, že jsou mi kalhoty velikosti 34?? Teď mi byly trochu velké - umínila jsem si, že si půjdu zkusit 32. Velké mi ovšem začínaly být i podprsenky, což mě samozřejmě nepotěšilo - moje pitomé tělo mě prostě vždycky musí trestat za snahu být krásná!
Do krámu jsem samozřejmě šla pěšky - autobus je jen pro líné a každá kalorie co zmizí je dobrá. Nejmíň sto let zírala do tabulek s kaloriemi a uvědomila si, že po mě lidi v krámě koukají trochu pohrdavě. Zanalyzovala jsem jejich postavu (činnost, jíž si automaticky zpestřuji každou cestu mezi lidi) a podívala se ještě pohrdavěji - ta ženská byla šíleně tlustá.
Vracela jsem se po čtyřech hodinách a viděla kámošku, jak se cpe chipsy. V mozku automaticky naskočila kalorická tabulka a já se opět pohrdavě šklebila. Zpomalila jsem aby mě neviděla a nenabízela mi. Stejně jsem ty tašky měla těžký, jako vždy mě popadlo nákupní šílenství. Těšila jsem se domů, až si dám zase kafe, protože jsem byla hrozně unavená. Natolik, že jsem k vlastnímu vzteku nakonec ani nešla běhat. V hlavě jsem už měla jídelníček na zítra, na pozítří a přemýšlela, jak babičce rozmluvit aby mi ho narušila tím, že by se mnou šla do Ikey na švédské kuličky, halušky a kdesi cosi. Poté podesáté sečetla kalorie dnešního dne, popadesáté si vyčetla tu kostičku čokolády a přesunula se k blogu abych mohla se závistí sledovat, jak jste úspěšnější a disciplinovanější a napsala tenhle článek.

Teď tu tohle píšu a napadá mě, že opět víte víc, než jsem vám chtěla říct jako vždy, kdy se neuhlídám a líčím tu své myšlenky.
Přemýšlím, jak se to vlastně stane, že člověk změní myšlení. Říká se, že se jen tak změnit nejde - natož ze dne na den. Možná jsem divná, že o takových věcech spekuluji, ale ne nadarmo chci po střední studovat psychologii.
Moc dobře vím, že to nejde. Člověk si občas myslí, že se změnil a chvíli se podle toho chová, ale pak si musí sám přiznat, že to hraje a ani tak není spokojený.
Já se o spoustě jídla odnaučila přemýšlet ve spojitosti se svojí osobou. Vůbec si neumím představit, že bych to jedla, nemám na to chuť a hlavně vím, že by mě dostihly výčitky. A je mi jasný, že se toho nezbavím ze dne na den - a taky že je tedy pomalu na čase se o to začít pokoušet.
Vlastně mi přijde jako chvilka kdy jsem začínala. Jednak proto, že mě to baví a naplňuje, jednak proto, že to díky rychlejšímu metabolismu šlo dobře. A končit se mi nechce. Pořád se sebou nejsem spokojená. Ale nechci vypadat vyzáble ale štíhle a na psychiatrii bych se radši podívala z opačné pozice než jako ten léčený, když už.
Zítra sem možná dám nějakou oblečenou fotku - vážně nejsem exhibicionistka abych sem dávala svlečené a pak se šíleně divila, až mě nějaký pedofil znásilní. Pokusím se ale aby to oblečení bylo co nejupnutější a představa tedy co nejpřesnější - nejspíš to bude ve zkušebních kabinkách, protože moje hadry jsou příšerný a hlavně jsou mi skoro všechny volné.
Taky se pokusím každý den sníst něco, co sice není kalorická katastrofa, ale normálně bych to nesnědla (Bebe sušenky, oběd s rodiči atd.) a nepočítat a nevyčítat si to. Dál budu běhat a cvičit a rozhodně nehodlám přibírat, takže tu dál budou jídelníčky, ale už asi nebudou takové jako teď.
Ale chodit sem budu i potom, to jsem už říkala - mám v plánu napsat recenze na ty miliony kosmetiky a knížek a filmů, takže se máte na co těšit :-D Vás budu dál podporovat, nebojte ;-) snad vás nezkazím :-)
Mám vás moc ráda, čičiny a všem přeju, ať jste tak krásný jak si přejete - ale taky ať jste zdravý a až to bude vhodné ať dokážete přestat, protože pokud ne, bude to větší průšvih než pár kilo navíc, to je snad všem jasný, ne?? ;-)



PS: kdo se pozastavil nad tím, že se tu podezřele často objevuje thinspo slečny s kytarou, mám novinku: kytaru jsem dostala nedávno a do léta se na ní chci aspoň trošku naučit - držte palečky :-)

6.4.2013

6. dubna 2013 v 0:42 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak bych řekla, že se mi plánování jídelníčku docela osvědčilo, tudíž v něm asi budu (minimálně pro zítra) pokračovat :-)
Beru totiž v úvahu, že zítra budu koukat na nový díl Vampire diaries a v telce budou dávat Pretty little liars a hodlám číst knížku Hunger games, od který se máma nemohla odlepit jak je to dobrý a za den ji přečetla celou, takže proto ojediněle píšu ty kalorie abych si lépe uvědomovala rozsah katastrofy a nějak zorganizovala poměr hodně jídla - málo kalorií :-D

Snídaně: jablko (60), Dobrá vláknina s mlékem (100), 3 plátky polystyrénového chlebíčku (1=39)
Oběd: Kuřecí polévka do hrnečku (50), toust se sýrem (cca 150), kuřecí řízek obalený ve vločkách a smažený bez oleje (když jsem na to narvala tunu koření chutnalo by to jako z KFC :-D) (cca 200)
Svačina: Jogobella light (90), Dobrá vláknina s mlékem (100), malá mandarinka (26)
Večeře: krabička cherry rajčat (44)
Kcal: 611 -> 559
Pohyb: běh, cvičení, 10 min. švihadlo, cca 1 4 h procházka
Pití: láhev Poděbradky prolinie, min. 2x 0,5 l zeleného čaje, ??
Prášky: B,C, chrom

Písnu jak plním ;-)

Edit 11:15

Plány jsou jedna věc a rodičovské vaření druhá - vypadá to, že to budu muset trochu překopat... část snídaně spojila s obědem a část přesunula do svačiny... váha ukazuje 49,4 a mě by to snad i těšilo, kdybych fungovala jako ženská... chápete, ne, občas to tu už naznačuju, ale vážně pitomě se mi o tom mluví. Před 2 lety jsem kvůli tomu dokonce začala hubnout protože jsem se s tím ne a ne smířit, ale teď mě to spíš štve - držím dietu abych vypadala sexy a ne jako malý dítě!!
Mimochodem, tak jsem zase za tu neinformovanou... Deníky tenhle týden vůbec dávat nebudou... no tím líp, na jednu stranu, ačkoli jsem se na ně těšila...

Edit 18:09

Tak jsem se šla po obědě projít a jako obvykle skončila v krámě s jídlem! Jako by to bylo nějaká úchylka zásobovat rodinu ovocem - od mala jsme byla vedená k "slevovému šílenství" takže z mlíka za deset a jahod za patnáct jsem šílela radostí stejně jako z akcí na džíny (tentokrát ale na ty 20XL - vždycky všechno naopak než potřebuju :-(( ) a už se viděla jak si je zítra dám s umělým sladidlem mňamky :-)
Jak mi tak všechno dochází, pomalu jsem se taky musela poohlížet po makeupu - a celkem nadšená jsem byla z BB creamu od Rimmelu - kupodivu na mě ani nebyl tak tmavý jako všechny (i v nejsvětlejším odstínu) ostatní :-) Kdo s ním tedy má zkušenosti, pište ;-)