Ahojky,
tak za sebou mám dnešek - neudělalo se mi blbě po sekané, ačkoli na ni nejsem zvyklá, konečně jsem šla běhat a zvládla celou svou trasu, ačkoli díky nemoci trochu volnějším tempem (vyzkoušela jsem radu jedné mé spřátelené čičinky a omotala si břicho potravinovou fólií a když jsem ji sundala, byla úplně propocená - budu to dělat denně a i s nohama :-D) a dala si potravinový trénink, což v překladu znamená, že jsem mazala do krámu a prohlížela si normální jídlo, jeho hodnoty a snažila se v nich najít něco snesitelného - a přemýšlet o nich ve spojitosti se sebou. Řekla bych, že takovýhle trénink by mnohým z vás taky prospěl :-D
Bylo to těžké. Připadala jsem si směšně. Nutila jsem se si představovat jak to jím a sugerovat si, že je to normální. Nekoukala jsem na žádné katastrofy, většina těch věcí měla na porci kolem 150 kalorií, takže jsem došla k názoru, že to možná půjde. Měla jsem ale pocit, že jsem léčený pacient na vycházkách. Ale tuhle terapii jsem si naordinovala sama a jsem za to ráda, protože díky pocitům, které jsem při ní měla soudím, že jsem ji potřebovala.
Dnešní kalorie jsou přibližně na tisícovce, ovšem když od ní odečtu běh, procházku a cvičení, vypadá to trochu jako rozežranej den vás ostatních. Jenže já si prostě neumím představit, jak to dělat, abych jich snědla zdravým způsobem víc. Jistě, mohla bych sežrat balíček chipsů, čokoládu a zapít to limonádou a měla bych 1500 bez problémů (vidíte, jak se dá zdravými věcmi nacpat a dopadne to leckdy líp než jedna čokoláda, jedny chipsy a limča?! Uznejte, na jak dlouho vás to zasytí?! Tolik tedy k propagaci zdravé výživy...) jenže přesně tohle nechci - a přesně tohle si představíte, když řeknu, že budu jíst normálněji. Bohužel. Dnešní doba k tomu lidi nutí.
Pocit viny se téměř nedostavil. Jasně, svým zvráceným způsobem mě láká zobnout si jeden šikovný prášek a projímadlo mě vrátí na včerejší váhu, ale na to, abych se jimi ničila téměř bezdůvodně se mám až moc ráda - a taky byly celkem drahý. Budu si je tedy šetřit až nebudu spokojená - teď docela jsem. Z toho jsem ráda.
Mějte se a mějte se rády a nezblázněte se ať si nemusíte jednou v krámě připadat stejně šíleně jako dnes já - a věřte, ani když na vás plandají džíny 34 není to měřítko úspěchu a symbol štěstí :-D Mám vás ráda, vaše Andee :-*
tak nech sa ti to takto len drží :) myslím, že každá z nás by po dosiahnutí svojho cieľa mala urobiť presne to, čo robíš ty :) stravovať sa zdravšie a nediétovať, aby sme si udržali váhu, ale aj zdravie :)