19. dubna 2013 v 17:50 | Andee
|
6:30 : tvaroh s jahodami, musli, chleba se sýrem
10:30 - 13:00 : ochutnávky
Pohyb: 8 zastávek MHD pěšky (2h, 10 km), plavání, švihadlo, cvičení
Ahoj děvčata,
možná se nad tím jídelníčkem podivíte, ale však já vám to vysvětlím... to budete zírat... prvně mi ale připomeňte, ať se obloukem vyhýbám Veletrhům biopotravin a to dokonce i když tam jedu se školou...
Ale od začátku...
Popravdě jsem vůbec nevěděla, co od Veletrhu zdravé výživy čekat, takže jsem se pěkně nasnídala, vzala si do kabelky svačinku a cestou si koupila časopis abych se tam nenudila...
A ono jaksi ne. Časopis mi zabavila učitelka už první hodinu o matice (a jedna třídní nána mi ještě přihoršila tím, že si během hodin čtu pořád nebo hraju na mobilu, maluju se a tak vůbec, což jí přišlo nefér jelikož jí prý neprojde vůbec nic na což jsme jí my s učitelkou řekly přibližně totéž - že kdyby se nevychovaným způsobem nepletla do věcí které se jí netýkají měla by pokoj taky - kráva je to) a pak, stejně bych na něj neměla na Veletrhu vůbec čas. A jíst tam svačinu?! To by bylo jako nosit vodu do moře...
Narozdíl od představ to probíhalo tak, že jsme byli rozdělení do přibližně pětičlenných skupin které měly za úkol projít celý Veletrh a dozvědět se ze stánků tolik, abychom o tom dokázali v pondělí napsat referáty ve třech předmětech a dvou jazycích. Potud ještě žádný problém, s tím jsem počítala. Jen jsem si jaksi neuvědomovala rozsah události. Na ploše přibližně kilometru čtverečního byly rozmístěné tisíce stánků s miliony biojídla, biokosmetiky a "zázračných" šutrů a podobných nemožností. Cokoli si představíte bylo na stáncích v bioverzi, celozrnné a ovesné a musli a tak vůbec, což by sice byl dietní ráj, ovšem ne ve společnosti nedietujících kamarádek a nepředstavitelně obrovském množství. Navíc jsme měli přikázané tam zůstat dvě a půl hodiny takže jsem ani nemohla zmizet.
Postupně jsem ochutnala cokoli, co by vás napadlo - miliony druhů sušenek, čokolád s nepředstavitelnými příchutěmi, nejrůznější druhy pečiva se všemi možnými mazadly od ovocných přes zeleninové po sýrové a jaksi zvláštně obilné pomazánky, jogurty s cereáliemi, sýry, oříšky, ovocné a zeleninové šťávy, dokonce bílé víno (věk nikdo neřešil, nejradši bych je za trest za ty nehorázný kalorie napráskala policajtům :-D). Prostě jsem přibližně hodinu a půl (u biokosmetiky a esoteriky ochutnávky nebyly :-D) téměř bez přestávky zobala. Někdy během první třetiny jsem kvůli tomu dokonce přestala dělat i scény, když na mě spolužačky koukaly jak na anorektickýho blázna.
Anorektický blázen každopádně nejsem a sebeovládání bych mohla počítat do hodně mínusových hodnot - celý můj úspěch se zakládal na tom, že to doma prostě nebylo - a pak jsem to mohla těžko sníst, že. Ale mít to doma jako mnohé z vás, na jejichž názor se kašle, vážím teď tunu.
Když nám bylo dovoleno se odvalit domů, koketovala jsem s myšlenkou přecpaná k prasknutí jít na vedlejší Matějskou pouť (Veletrh byl na Pražském Výstavišti) a tam se na nějaké atrakci hlavou dolů pozvracet. Vážně mi bylo hodně blbě a tohle by byl aspoň relativně zábavný a navíc jediný účinný způsob jak se vyzvracet. V duchu mi moje pesimistická kalkulačka, která, jak jsem zpětně zjistila po koupi váhy na jídlo, bývá pořád ještě dost optimistická, napočítala nejméně tisíc kalorií - ono se to nezdá, zobnete kostku čokolády tady, celozrnnou palačinku tam a sýrovou pomazánku vedle a najednou to naskáče do zrůdných hodnot. Žaludek mohl prasknout a mě se chtělo brečet. Nakonec jsem upadla do jakési apatie kdy jsem se v duchu loučila se všemi svými sny i svou osobností a vysněnou postavou a najednou zjistila, že jsem jaksi mimoděk ušla čtyři stanice - divím se, že mě při té nevědomosti něco nezajelo nebo jsem se se svým orientačním nesmyslem neztratila.
Zrovna jsem míjela krám s výprodeji oblečení a řekla si, že si zlepším náladu. Škola nám totiž téměř nařídila vzít si peníze protože předpokládala, že po všem, co na ochutnávkách sežereme si budeme nějaké kalorie chtít ještě zaplatit a dotáhnout domů k televizi. To jsem pochopitelně neudělala, takže mi peníze zbyly. Sehnala jsem skvělou černou džínovou otrhanou minisukni v mé velikosti a pohled do zrcadla zkušební kabinky mi dodal ztracený optimismus - pořád mi mírně plandala - v mých představách jsem totiž měla břicho jak v devátém měsíci těhotenství a stehna kilometr široké.
Nakonec jsem asi až na čtyři zastávky došla domů pěšky - nejmíň deset kilometrů. Trvalo mi to dvě hodiny a ještě teď mám příjemně namožené nohy. Rozhodla jsem se dnes už nic nejíst (a jestli nevydržím, tak leda po plavání trošku cherry rajčat) a zrušit tenhle svůj klidový stav - očividně nemám na to, abych ho dodržovala, když mám tak příšerné sebeovládání.
Hned po příchodu domů jsem se nevydržela nenakrmit projímadlem, ačkoli jsem ještě nedávno jásala, kterak se mi podařilo dát žaludek a střeva do pořádku - tohle je prostě krizová situace a kvůli takovýmhle jsem si to projímadlo kupovala.
Za chvilku pomažu plavat a pak si dám ještě švihadlo a cvičení. Snad to nakonec tak hrozné nebude.
Každopádně mě už opět počítejte mezi aktivní dietářky, ačkoli ne dietářky extrémistky.
Co jsem vám ale v uplynulém měsíci na vlastním příkladu ukázala??
Řekla bych, že jsem prošla neuvěřitelnou cestou - od holky, která nebyla schopná žrát nic než jablka a zrní přes holku, která se složitě smiřovala s jídlem k holce, která zvládala jíst v pořádku až k téhle neovladatelné a spolužačkami zmanipulovatelné nemyslící huse. Neříkám, že to takhle je den co den, tak často na Veletrh jídla chodit nehodlám (vlastně už ho tak nenávidím, že mě tam nedostane nikdy nikdo) ale jde o princip - začne to ojedinělými příležitostmi, bude pokračovat příliš častým hledáním takovýhle možností a skončí v lepším případě běžným nezdravým jezením a v horším záchvaty přežírání střídanými s hladovkami, projímadly a sportem do padání vyčerpáním, takže ničím zdravým.
Tam bych se dostat nechtěla.
Nevím, jak dlouho to bude trvat ani žádné přesné podmínky, které si stanovím, takže tohle všechno sepíšu asi zítra - stejně jste je po mě chtěly. Teď nemám sílu vám radit - znělo by to z mých úst jako výsměch.
Snad na tom budete lépe :-)
Já kupuji panzany a ty mají na 100 g vařených 158 kcal