Květen 2013

31.5.2013 aneb jablka a voda

31. května 2013 v 17:40 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

ne, to co vidíte v nadpisu nebyl můj dnešní jídelníček, tedy byla to jen jeho část, ale je to takový menší tip který jsem si dnešní den připomněla - už v dřívějšku, a že to jsem dietu fakt nedržela, mi tahle kombinace při větším množství zmenšovala břicho - a to se před létem neztratí, ačkoli jestli bude takovéhle, možná ho přežiju v mikině - dneska jsem ve škole málem umrzla i s bundou, netopili šmejdi.
Dneska nic moc nového nebylo, zkoušení z počítačů, obvyklé nervy v těláku, prokecaná biologie, slovíčka z angliny a tak dál, nikoho zajímavého jsem nepotkala a cestou ze školy sehnala další číslo časáku Dieta.
Doma jsem padla do postele a usnula. Za chvíli byhc měla jít plavat, minulý týden mi to nevyšlo když jsem zvracela, takže se těším. Teď to vypadá, že totéž, co bylo minulý pátek mě a předminulý té školkařce je tenhle pátek mé mámě. Neznáte nějakou páteční virózu?! Tohle je totiž maximálně divné :-D

6:30: hrnek piškot s mlékem
10:30 : oříškové Bebe dobré ráno, jablko
14:30 : 250 ml knedlíčkové polévky, filé s 2 rajčaty, hrnek okurkového salátu
17:30 : hrnek knedlíčkové polévky, kaiserka
21:30 : krabička bílého vína
Pití: 1,5 l vody, 0,5 l kafe, 0,75 l Poděbradky prolinie
Aktivity:1h plavání, cvičení



Vampire diaries challenge day 1 - favorite male character

30. května 2013 v 22:04 | Andee |  Challenges
Ahojky,
říkala jsem, že se vrhnu do TVD výzvy... asi to nebude denně, ale je to inspirace ke článkům takže mě to nadchlo :-)
Oblíbená mužská postava.
Pro začátek celkem snadný úkol.
Tohle rozhodování bude jednoznačné.
Damon.
Hlavně jeho začátky byly okouzlující - sexy provokující nevyzpytatelný záporák bez morálky bezohledně si jdoucí za svým cílem - osvobozením milované dívky (Katherine a otevření hrobky pod kostelem, kdo už v tom má zmatek) oživující nezáživné Elenino truchlení nad rodiči a Stefanovo nad upírstvím. V době, kdy jsem sledovala první sérii a zároveň začínala se psaním mé "never ending story" jsem se jím nevědomky v lecčem inspirovala (a ne, nepíšu krvavou romanci :-D) protože pro tu špatnou část mého já představuje ideálního kluka... ale to nás bude víc.


Když už nebylo s kým by se dalším vyspal, koho dalšího zabil či přeměnil v upíra a do děje vstupovali noví a noví záporáci, takže všichni nepadali ze židle užaslým pohoršením, když náš bad boy pronesl něco drzého nebo si cucnul něčeho po čem by si zařádil, musel se vymyslet nový a dlouhodobější způsob, jak ho udržet fanynkám v srdci - nechali je napjatě sledovat jeho postupnou změnu způsobenou - jak jinak - láskou k Eleně. A pak to teprve začalo být něco - Damon méně zabíjející, více se opíjející, více lidský a do toho občas pár krátkodobých náhrad za jeho vysněnou femme fetale.



A světe div se, ono mu to nakonec vyšlo. Ne, že by to každého nenapadlo už v prvním dílu.
A do toho samozřejmě nezapomenutelné hlášky prošpikované osobitým sarkasmem a ty jeho úsměvy. Aaaach...


No, je toho samozřejmě víc, ale musím psát další referáty a to na daleko míň zajímavá témata :-(

30.5.2013 aneb Návrat do starých kolejí

30. května 2013 v 15:22 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

krásně jsem se vyspinkala, vstala až v osm, napapala, vysprchovala, oblékla do nových hadříků a u toho všeho měla puštěný óčko takže krásně optimistické. Váha ukazovala zase koniny, na jednom místě 48, na druhém 47 a na třetím dokonce 46 což mě vyděsilo natolik, že jsem si s sebou do školy vzala Kaštany, zvlášť když jsem ošidila snídani protože jsem jako obvykle nestíhala. Evidentně nemůžu držet žádnou dietu, takže budu muset vymyslet, jak to udělat, aby mě zase nechytaly přežery a udržela jsem si maximální možný odstup od nezdravostí. Ale takhle hubená být nechci.

Naposledy jsem šla do školky - pro smlouvu s hodnocením do školy. Děti mě opět obsypaly a pomalu ani nepustily - slíbila jsem jim, že možná budu chodit o prázdninách a že se přijdu v pondělí kouknout na besídku, jinak by mě vůbec nepustily. Ředitelka mi napsala nádherný hodnocení, skoro jsem ho ani nechtěla odnášet do školy.
Roztlemená jak retard jsem mazala na gyndu, vyťapala sedm pater a pak zjistila, že má dovolenou, což byl slušný průser, protože jsem potřebovala omluvenku. Mazala jsem tedy do vedlejšího vchodu, takže sedm pater dolů, pak vedle další tři nahoru a tam mi řekli, že neobjednaná můžu přijít na řadu nejdřív v jedenáct. Takže adié, to si nemůžu dovolit, tři patra dolů a pak šup brečet mamince po telefonu ať brnkne učitelce. Naštěstí to prošlo.
Když jsem značně volným tempem došla do školy, byl konec třetí hodiny. Na chodbě jsem se setkala se spolužačkou Elis, chválila mi nový hadry, chvíli jsme se zdržely na záchodech a vypovídaly si dojmy a pak už jsem rovnou mazala na anglinu kde jsem se musela modlit aby na mě nevyšla řada se čtením anglické verze seminárky o praxi kterou jsem neměla napsanou - nevyšla, chvála bohu. Dnes bych totiž zářila leda tak oblečením - byla jsem totálně dutá a to mi jinak anglina celkem jde.
Pak byl děják, kde naštěstí odsunuli písemku, ačkoli látka Přemyslovců připomíná spíš pohádky než učivo, takže jsem učitelku překvapila znalostí starých pověstí českých (vážně mám pocit že se mým spolužákům nikdy nikdo nevěnoval když neznají lidový písničky, pověsti a vlastně celkově nic jinýho než chlast :-D) a už můžu jen doufat, že mi přilepší za aktivitu. ZPV nám odpadlo, takže jsem po dvou hodinách, tedy v jednu jako když jsem chodila na praxi zase byla doma.

Jsem rozhozená jak blázen. Pochopitelně mi nedocvaklo, že s návratem do školy zase budu potkávat jednu... inkriminovanovanou osobu opačného pohlaví, takže jsem se na to duševně nepřipravila. Nicméně aspoň nemůžu říct, že bych vypadala blbě.
Cestou domů jsem se koupila Bravo Girl. Mají v něm jako dárek šminky od Miss sporty, Skittlesky a ještě čelenku, takže bych těch časáků potřebovala nejmíň dvacet - kvůli těm šminkům, pochopitelně. Co v něm píšou ještě nevím, protože mi ho zabavila matka když jsem šla obědvat.
Mám parádně vycvičenou rodinu - odmastila mi placky, takže jsem si pochutnala :-D
Dneska musím znova do knihovny na vytisknutí těch referátů. Ale když vidím, jak tam prší, nejspíš si je nechám vytisknout zítra učitelem na informatice. Nejspíš ani nepůjdu na kolo, ale ono to počasí se mění každou chvíli, tak uvidíme.

Snídaně: 35g slun. chleba se sýrem
Svačina: Kaštany
Oběd: 4 menší bramborové placky
Večeře: těstoviny s vajíčkem a rajčaty
Mimo: 18g zelených Skittles
Pohyb: cvičení, tuna schodů, možná kolo (prší), 5 min. švihadlo
Pití: 0,25 l kafe, 0,5 l vody, láhev Poděbradky prolinie malina, 1 l čaje





29.5.2013

29. května 2013 v 21:21 | Andee |  Food + diary
Snídaně: Jogobella light, jablko
Svačina: 1/2 chleba s rybičkovou pomazánkou, 1/4 pomeranče
Oběd: moravský vrabec s knedlíky a špenátem
Svačina: jablko
Večeře: pl. slunečnicového chleba, 60g kuřecího masa
Pití: 2,5 l čaje, 0,5 l kafe, 1 l CC zero
Aktivity: 1 h kolo, cvičení, 10 min. švihadlo
-> 3. den Healthy skinny girl - 900 kcal - splněno (odečítám sport)

Ahojky,

poslední den praxe... hrůza... tedy pěkné, ale budou mi chybět, zlatíčka... zahrála jsem si člobrdo, dělala vězení z bábovek pro mravence (nakonec jsme je dělili do oddělení rozdělených na mrtvé, živé - rychlé a živé - pomalé, dohodla jsem se s učitelkama, že tam nejspíš strávím první dva týdny v červenci, což je samo o sobě důkaz, že až takový dřevo asi nebudu - nebo mají výjimečnou nouzi :-D
Prokázala jsem svou důmyslnost u koumání, jak z číslice 190 vykouzlit na účtence 280 - víc k tomu říkat, nebudu, ale opět jsme u toho kutipiklení měla pocit seriálových holek a jejich složitých plánů, hlavně ve fázi shánění nevyplněného paragonu. Písmo učitelky sice bylo příšerný, ale rodiče ho naštěstí neznají, takže stačilo nepsat jako Andee - a ani to nebylo nic snadného :-D
Celý odpoledne jsem zabila psaním pěti referátů který mi navíc ani nešly vytisknout takže zabitý den... zítra budu muset tu doktorku protahovat, nejspíš se ještě skočím objednat tuhle a támhle, nechám si do indexu šoupnout razidla a vyhnu se dokonce i písemce z dějáku a občanky :-D
Nicméně kolo jsem stihla - dala jsem si svou dřívější běhací trasu protože nikam dál mě babi nechtěla pustit když nebyla máma doma a ty kopce mě zabíjely, ale z kola jsem neslezla a se skřípěním zubů si připomínala uplynulé měsíce vytrvalosti, sebekontroly, vůle a odhodlání, jásala nad pálením ve stehnech a najednou byla nahoře :-)
Projímadlo sice pořád nemám, ale nevědomky jsem to přehnala s množstvím vitamínů a vyvolaly stejný efekt - a bez 12 hodinového čekání. Vida, co se člověk nedozví...


28.5.2013

29. května 2013 v 0:52 | Andee |  Diary
Ahojky,

tak už píšu po půlnoci, nicméně budu kecat o dnešku - tedy včerejšku - ale pro mě je dnešek než jdu spát a je pak jedno kolik je hodin - jako že před půlnocí moc často spát nechodím :-D
Všechno z toho včerejšího seznamu jsem nestihla - moje plány narušila další vlna nákupní horečky z níž jsem si odnesla nejnovější Top Dívku ve které je slušně řečeno pěkný kulový takže úplně vyhozený prachy, starorůžovou blýskavou tříčtvrteční koženou bundu a černobílé kalhoty s čímsi připomínajícím kytičky - obojí ze zlatého dolu výprodejů a senza (ne)vkusné kolekce New Yorkeru :-) Netuším sice, kde seženu peníze na boty a už vůbec nevím, jak bych se svou momentální padesátkou v peněžence dopadla, nenapodvádět si stovku na třech obědech, které jsem si neobjednala nicméně je babi naúčtovala ale ještě mi dluží kámoška 60 korun od čarodějnic, takže to nakonec tak špatně nedopadne :-)
Do léta zbývá přesně 30 dní - hrůza... tohle nemám šanci stihnout... :-/ a místo toho si pěkně dám k snídani dortík, při nakupování banánovou Corny a doma ledový kafíčko... nicméně jsem byla díky dětem a nakupování celý den v pohybu a zvládla svoji hodinu ježdění na kole (stehna příjemně bolí ale opět ne ty moje nenáviděné vnitřní ačkoli zhubnout by mohly všechny strany :-D) protože jsem se jí po těch měsících prostě nemohla dočkat, takže si to coby dodatečný dárek k narozkám tak nevyčítám.
Spočítala jsem si, že hodina na kole je přibližně 450 kcal, ačkoli to už tak neřeším - dnes jsem opět nepočítala kalorie (nicméně nepočítaně a nespočítaně je rozdíl, aspoň dnes) a už si nemusela zpívat abych to nutkání přemohla - ale zase se k tomu zítra vrátím :-)
Když jsme u toho pohybu, ráno jsem vstala až v sedm a do školky se dostala způsobem indiánského běhu (v mém případě poklus a jen co jsem potkala dalšího člověka chůze aby nezíral jak debil na holku na podpatcích s kabelčičkou a propoceným mejkapem jak běží :-D) protože mi ujel i poslední autobus. Na kole bych tam sice byla rychleji, ale bojím se, že by mi ho šlohli - ještě jsem si nesehnala zámeček, doma ho dáváme do sklepa (a vyndat ho z něj je lepší než posilovna :-D) - a pak si taky nejsem úplně jistá dopravními předpisy a především je mi přednější estetično před bezpečím a tudíž radši jezdím daleko od civilizace než na sebe strčit helmu a zničit si vlasy - a pokutu fakt riskovat nechci. Na kole tedy nepojedu. Stačí, jak jsem sto let čekala než u silnice přejedou všechny ty auta a stejně vím, že bych to nestihla ani na kole :-D
PS: tohle bohužel nejsem já :-D


K dnešní (předposlední) školce: nejspíš jsem vážně dospěla - do školky přišel klaun a jeho exhibice mi přišla spíš politováníhodná, jeho cvičení pudlící týraní a holčička, která se mi vyvalila na klíně těžká - a navíc jsem přes ni skoro neviděla. Dočetla jsem pohádky, tak jsem zvědavá, co budeme číst zítra.
Poslední den... ach jo... já se snad ožeru...
Dost - na tohle jsem nikdy nebyla a nic není horší a zbytečnější zásobárna kalorií než mé oblíbené likéry. Takže nic, co bych měla po narozeninovém dortu plánovat.
A že teď bych měla plánovat pěkně uvědoměle, zbývá poslední měsíc... nejspíš si budu udržovat normální hodnoty s HEALTHY SKINNY GIRL DIET (z nedostatku času nezačnu v pondělí, ale najedu rovnou na středu tedy Day 3 s tím, že to nebudu brát úplně přesně ale spíš abych se měla čeho držet a vyvarovala se tím přežerů - stejně píšou ať do toho nepočítáme ovoce a zeleninu a ty já počítám a tím se to vyrovná) ;-)

Nějak mě uchvátily challenges... a to nejen ty hubnoucí - do menu jsem si přidala TVD challenge tedy psaní na určená témata o tomhle seriálu a s tím bych chtěla začít od zítra (kdo chce najít s PLL, taky jsem viděla, ale to zatím dělat nebudu, protože jsem zatím nečetla knižní verzi, což je podstatné - ale chci si ji předčíst ;-) ) a pak bych taky ráda cvičila s videy, hlavně ty nohy, když všechny mé dosavadní pokusy (kolo, brusle, současné cviky, běh, plavání, dietování) o zeštíhlení těch příšerných špeků na vnitřních stehnech neměly vhodný výsledek :-) o rady už nežádám, ty co jste mi už daly jsem si uložila a už zbývá jen věřit, že jsou vámi vyzkoušené a osvědčené a ne jen první co jste objevily na netu a co si umím najít taky :-D

Zítra bych chtěla: konečně se vrhnout na tu nestihnutou magickou knížku a nehty, znova na kolo, splnit všechny své výzvy, udělat všechny potřebné referáty minimálně na čtvrtek (tedy skočit do knihovny a tam si je skopčit a vytisknout z netu - doma nám nejde tiskárna), duševně se připravit na čtvrteční opětovnou návštěvu gyndy, cvičit... dál to necháme osudu :-D
Tak se tu mějte, mě už skoro padá hlava na klávesnici, vaše Andee :-*


Narozeninové novinky :-)

27. května 2013 v 23:58 | Andee |  Diary
New n.1

Stala se neuvěřitelná věc - na ten dort doma nemám vůbec chuť - dala jsem si jeden silnější kousek a byla přeslazená a přejezená až doteď... pořád ho je doma půlka ačkoli si dali i rodiče... asi si budu muset udělat dortovou dietu - k snídani dort a do večeře plnej žaludek - neobvyklé, ale chutné a kaloricky zvládnutelné a nejspíš nezbytné, pokud se nemá zkazit - ani rodiče to kupodivu nejí... a to jsme koupili menší než loni, ačkoli kilový... rodiče jsou vážně nesoudný... nebo jsem vážně byla loni tak nestoudně žravá?! Mám ještě teď pocit výbuchu cukrovaru v puse :-D


New n. 2 aneb jak šla Andee nakupovat :-)

V sedm mě napadlo jít nakupovat - necelých patnáct stovek v peněžence mi nedalo chvíli pokoj - "kup si něco pěkného a letního, Andee, udělej si radost..." - takže jsem neodolala :-)
Takhle pohodička, klídek, jeden obchod, druhý obchod, desátý obchod... tuna krásných malých hadříků do kabinky... to je drahé, to je velké, to je ještě větší, to dokonce ani nemají v mý velikosti (jak můžou bejt lidi tak tlustý?!), tohle by šlo... šup znova do kabinky, zašklebit se na prodavačku co mě považuje za zlodějku - "to bys asi netipovala kolik mám v peněžence, že ne, náno, jinak bys mi lezla až do... kabinky co?!" - a pak šup s těma plandajícíma kalhotama dolů (dál pokračovat nebudu, mnohým není ani 15 :-D) a natáhnout šortečky, sukýnky, šatičky, tílečka... kouknout zleva, kouknout zprava, kouknout zepředu, zezadu, znova, podesáté, popadesáté... zatáhnout břicho, zatáhnout zadek, narovnat, utáhnout, sundat, vztekat se nad cenou, na padesátou urgenci ostatních zákazníků vypadnout z kabinky...
Nakonec jsem se rozhodla si opraný džínový overal schovat k prodavačce s tím, že pokud nenajdu nic lepšího, vrátím se pro něj.
"Na jak dlouho si to tu chcete nechat?" zeptá se otráveně že jí nechci vrazit prachy rovnou když nic lepšího přece nemám šanci nikde jinde objevit.
"Na dnešek."
"Ale my za čtvrt hodiny zavíráme," upozorní mě s benevolentním úsměvem které se rozdávají retardům a její umrtvující sdělení vzápěti potvrdí hlášení "Vážení zákaznící, dovolujeme si vás upozornit, že za 15 minut zavíráme...".
Takové situace zná každá holka. Zmatek, adrenalin, lítání zleva doprava a bloknuté myšlení...
"To stihnu," ujistila jsem ji s neochvějnou jistotou. Věnovala mi další shovívavý úsměv a já byla rozhodnutá že jí to vítězství nedopřeju.

Stihla jsem to.
Vrátila jsem se pět minut před zavíračkou s igelitkou s pruhovanými šatičkam velikosti XS z New Yorkeru a přibalila k nim svůj džínový sen. Téměř tisícovka v háji a to jsem se vůbec nedostala k těm botám, ale udělala jsem si radost.
A o co jiného přece jde?!




A co z toho vyplývá??
Cpu se sladkým, mám 47 kilo, nejmenší velikost a ještě nové hadříky :-)

Plány na zítřek:

Nastahovat si písničky do mobilu, po školce vyrazit nejmíň na hodinu na kolo, vytáhnout knížku o nadpřirozených záležitostech (historické důkazy o upírech, vlkodlacích, vykládání karet, posmrtný a minulý životy a další velezajímavý věci na který jsem ulítlá - dodnes svým způsobem věřím, že se nejpozději v pětadvaceti změním v upíra protože potom budu až moc stará abych se v takovém věku uchovávala navěky :-D), pokusit se sežrat minimum dortu (největší chuť mám na ty marcipánový růžičky mňam), sehnat kalhoty v New Yorkeru (kde jsem sehnala i ty šaty a kde mají megaslevy - možná dám fotky) a boty na klínku a vydyndat maximum z babičky která mě bude na nákupech doprovázet, zacvičit si, přelakovat nehty, napsat sem na blog... snad to nějak všechno stihnu :-)



27.5,2013 aneb Narozeninová tuna TVD animací :-D

27. května 2013 v 16:06 | Andee |  Diary
Ahojky,

tak dnešek bude naprosto... no, uvidíme. Ale budu se snažit být všestranně v pohodě. Ať žijí optimistické vyhlídky... a šestnáctiny.
Věřily byste, že si každoročně hodinu před půlnocí na narozeniny smlouvám s Bohem co bych od něj mnou nevyřešitelného potřebovala a on mě zatím pokaždý ignoroval?! Hrůůůza!!
Ráno jsem se nasnídala, totálně kašlala na to, kolik toho bylo, žádný hop s každým gramem na váhu aby toho náhodou nebylo o kalorii víc než jsme napsala do sešitu. Neřekla bych, že to byla nějaká katastrofa, dala jsem si ovesnou kaši vlastní výroby a kvůli víkendovému zvracení si do ní dala jablíčko a piškoty aby žaludek hned od rána nechtěl dělat kotrmelce... bylo to docela zajímavý :-D
Chuť nepočítat kalorie mě přešla přesně cestou do školky, kdy jsem musela věnovat všechnu pozornost zpívání písničky abych nepřemýšlela, jak velké mohlo být jablko a kolik bylo těch piškotů... nakonec jsem to zvládla :-D
Do školky jsem přišla málem pozdě, protože jsem ještě dětem kupovala bonbony. Nakonec jsme se s nimi byla nucena vyfotit, takže se už jen děsím, jak to dopadne. Ta besídka v pondělí bude odpoledne, takže se na ni stihnu po škole podívat. Už se těším.
Dneska mě pěkně prohnali - snad sto let jsem převlíkala povlečení, věšela tunu věcí na nástěnky, nalévala polívky, převlíkala každého toho malého načančaného skřítka který si neuměl poradit s knoflíčky u košilek (a že skutečně vypadali rozkošně :-) ) a opět projevovala svůj tvůrčí (anti)talent. Přišly mi tam dvě nové holčičky a ačkoli mě viděly dvě minuty už za mnou taky lezly :-D A navzdory příšernému dešti který mě zmáchal nejen cestou tam ale i domů jsem šla ze zvyku pěšky. Dnes sice kalorie neřeším, ale každý krok dobrý.
Což mi připomíná, že od zítřka ke svému pohybu budu připojovat kolo!! Dostala jsem ho - a je skvělý. Pak taky půjdu nakupovat a to ještě dnes - oblečení sice nemám, ale jen proto, že rodiče ví, že nejlíp si stejně vyberu sama, ačkoli rozhodně nejde říct, že by byli nevkusní, staromódní nebo já nevím. Rozhodně plánuju botičky a dál se uvidí.
Když už jsme u těch dárků, neobešla jsem se bez dortu - málo platné, k narozkám prostě patří, šestnáct nešestnáct, dieta nedieta (jako že poslední dobou spíš nedieta, já vím :-D) mám ho i s marcipánovými růžičkami :-D vyfotila bych vám ho abyste záviděly, ale už je rozkrojený a zčásti sežraný :-D a že člověka pořádně zasytí, to je jasný - snědla jsem dílek a už nemohla... děsím se, že ho budeme mít ještě zítra a pozítří a já si s ním vždycky naruším plány... :-D

Varování: následující řádky budou obsahovat miliony animací mých milovaných Upířích deníků a dalších duchaplných (v případě Deníků skutečně duchaplných znamená duchyobsahujících :-D) seriálů ;-)

















Oprava: takže více duchaplných seriálů by se sem už zřejmě ani nevešlo, takže jenom TVD :-D

PS: tohle je moje červnová Challenge - stoprocentně ji splním :-D kdo se do ní přidáváte?? ;-)

26.5.2013 aneb Krmím seriálovou herečku

26. května 2013 v 13:54 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak jsem se rozhodla dnes psát trochu optimističtěji než jsou moje běžné články, proto ten dodatek k nadpisu :-)
Abyste to ale pochopily - kdo koukáte na Ulici?? No já už moc ne, nejmíň rok jsem ji nestíhala a když jsem se náhodou v pátek dívala, najednou jsem zjistila, že je tam tuna lidí co vůbec nevím kde se tam vzali :-D Nicméně v dceři té blond učitelky Lenky jsem poznala svoji malou Adélku již musím krmit polívkou aby vůbec něco snědla - a ještě v tomtéž (pátečním) díle jsem objevila i jejího bráchu Kubíka (takový čtyřletý blond kluk, dítě nějakých nových lidí který vůbec nevím jak se jmenují) :-D
Že zmínění sourozenci chodí natáčet jsem si během své praxe stačila všimnout, ovšem tohle mě vážně nenapadlo :-) Aspoň s někým se tedy budu vídat - přes televizní obrazovku :-D Docela se totiž děsím, jak to bude vypadat ve středu odpoledne, až se budu muset s dětmi loučit - míním si sice objednat jejich společnou fotku (fotí se zítra; doufám, že nebudu muset s nima, chudákům bych jim zkazila fotku :-D) a přijít se podívat na jejich besídku pro rodiče, kterou s nimi ve školce nacvičuju, ale pak... to už úplně skončí. A některé ty děti jsou vážně úžasné. Budou mi chybět... měla jsem si vybrat praxi v kanclu na pracáku nebo u důchodců nebo tak někde abych se těšila až odtamtud zmizím místo truchlení tři dny dopředu... Ale aspoň nemůžu říct, že by to bylo zbytečné - podívala jsem se mimo jiné na vztahy z opačného pohledu a leccos tím pochopila i sama o sobě.

Tolik k tomu optimistickému.
Dnes je mi líp. Teplota zmizela, zvracení taky a jako znamení mého zdraví se dostavil i hlad. Ovšem s ním i ten zmíněný blok "jídlo=bolest" a já se k němu musela téměř nutit. Samozřejmě mi po něm nic nebylo, ale přesto jsem se děsila každého sousta. Rodiče tomu říkají póza a nutí mě zrušit blog abych se vám nechtěla pořád zavděčovat. Směšné.
Zkusmo jsem vlezla na váhu a když ukázala 47 ani mě to nepřekvapilo. Radost jsem z toho moc neměla, ale však se zítra díky narozeninám zase na svou spodní hranici normálu vyhrabu, tím jsem si jistá. Co je ale norma? Dá se vůbec měřit jakýmsi neobjektivním BMI podle kterého by obezitou musela trpět většina sportovních reprezentantů u nichž jsou kila zastoupena svaly?! Poslední dobou si moc normální nepřijdu, o to úpěnlivěji se ovšem snažím udržet na oficiálně stanovené hranici na níž se za normu schovávat smím a bez znalosti dalších okolností mi to projde. Ach jo.
Znormálněla jsem i v dalších věcech. Zasmradila jsem pokoj lakem na nehty a dala svým nově vyrostlým drápkům novou fasádu v mém nejoblíbenějším francouzském designu. Otevřela další knížku a na tabletu mrkla na film - a naštěstí u něj nic nejedla, ačkoli to takový pokrok není, když to nebyla žádná moje seriálová závislost. Byl to takový duševní nezvyk... jako by mi něco chybělo. Ach jo.
PS: dnes je to historicky stý článek tohoto blogu!! Následujících nejméně sto bych ráda méně depresivních, více úspěšných a pochopitelně více komentovaných, tak se všechny snažme :-D

Snídaně (8:00) - suchý rohlík, 40 g piškotů
Svačina: x
Oběd (14:00) - mrkvovo-jablečný salát; rýže s kuřecím masem a omáčkou (dohromady max 100g)
Svačina (17:00) - suchý rohlík
Večeře (20:00) - rohlík, jablko
??
Pití: 3l čaje, ??
Aktivity: cvičení (mozna)


Přežery, zvracení a hladovky...

25. května 2013 v 22:17 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

schválně co vás jako první napadne při čtení mého dnešního jídelníčku...

Snídaně: x
Svačina: x
Oběd: x
Svačina: x
Večeře: x
Pití: 1,5 l čaje, 1 l vody
Pohyb: x

No, pokud vás jako první napadlo, že jsem se definitivně zbláznila, tak jsem to uhodla. No, i to je možnost. Taky by mě jako první napadla porucha příjmu potravy. A dokonce jsem si jistá, že nějakým jejím typem trpím - o to tu teď ale nejde - ačkoli mě taky fanscinuje, jaký náhled mi vytvořily uplynulé měsíce na pojmy zvracení, hladovka a dieta.
Tentokrát je ale vysvětlení daleko jednodušší.
Projevila se stinná stránka mého intenzivního trávení času s předškolními dětmi.
Vlastně mě mělo už v pondělí varovat, když přišla do školky maminka jedné mé oblíbené holčičky s tím, aby tato holčička daný den ve školce neobědvala jelikož celý páteční večer prozvracela v horečkách. A abych byla upřímná, její vztah k jídlu je podobný jako můj (moje dietující já by si takových věcí přehnaně všímalo i kdybych s nimi den co den nesvačila a neobědvala), tedy dosti nevyzpytatelný - jeden den se rýpala v polévce a druhý si snad třikrát přidávala. A podobně jsem to tenhle týden měla i já. Vlastně jsem se uplynulé tři dny jen cpala a cpala a snad nikdy neskončila pod dvoutisícovkou. Tento zavrženíhodný úkon jsem prováděla s rituálovou euforií, při naprostém vědomí a znalosti následků a na mou obhajobu nutno dodat, že neplánovaně (viz. naše typické "zítra si to vynahradím") a za spoluviny mé rodiny.
Zpět od sfér nejvyššího soudu k toaletní míse.
Tak to totiž dopadlo v pátek večer. Samotné mi není jasné, jestli následkem zmíněných přežerů nebo nakažením od té holčičky, ovšem víc věřím ve druhou variantu, jelikož jsem prodělala totožný průběh jako ona - celonoční zvracení, dnešní horečky nad 39 a prospaný den.
Bylo to příšerné. Ustavičná dehydratace o níž se zasloužilo kromě zvracení i projímadlo které už máma schovala jinam jelikož jsem ho žrala ve dnech přežerů po tunách a bylo tedy po zkontrolování krabičky očividné že ho ubylo. Po prvním loku čehokoli nehorázné křeče. Tuna Paralenů. Spousta hysterie která sice očividně ničemu nepomohla, ale rodiče se bez ní jaksi nedokázali ani v zájmu mého klidu obejít. Málem návštěva pohotovosti.
Líp mi začlo být až před chvílí. No, řeknu vám, že na přehlídkové molo bych se dnes překvapivě neodvážila.
Nebyla bych to ale já abych se nezabývala duševními následky. Jednak jsem si (chvála Bohu) do mozku úspěšně zafixovala rovnici "jídlo=bolest" a teď už jen musím věřit, že mě nějakou dobu bude provázet. Jednak jsem ve chvílích, kdy jsem nespala, nezvracela, nepodléhala hysterickému nátlaku rodiny nebo nehrála Angry Birds na dnes opraveném tabletu přemýšlela o jídle. Nutno dodat, že se mi i u těch myšlenek zvedal žaludek, natož když pak jakýsi sadista pustil program s vařením - fuj. Kromě toho, že jsem v podobně rituálové euforii oslavovala zvracení a dnešní nulový příjem kalorií jsem přemítala nad rolí jídla v mém životě. Musíme všichni uznat, že je mírně řečeno zarážející, jako ostatně v určitých směrech u každé z nás. Nevím, jestli to bylo nemocí, ale vůbec jsem necítila hlad. Dost dobře bych se tedy bez jídla obešla, což o sobě ostatně vím. Jím totiž především z nudy, což mi ostatně potvrdil můj první krok, který nevedl na záchod. Úplně automaticky jsem totiž otevřela lednici a až když jsem zírala na spoustu těch příšerných věcí a opět se mi z nich zvedl žaludek jsem si uvědomila, že je to jen ze zvyku - zažitý reflex.
Na jídle totiž stojí celý můj pitomý život a až když mi na špičce toho ledovce podjely nohy a já si pěkně naflákala jsem si to pořádně uvědomila.
Tolik tedy k tomu, proč jsem tu teď tři dny nebyla. Chyběly jste mi, ne že ne a minimálně zítra bude můj jídelníček vypadat dost dietně, ale jsem to zase já a ne ta moje vyblitá nepodobenina :-D A doufejme, že mi ten dnešek a včerejšek přinesl aspoň nějaké ponaučení.
Thinspo dávat nebudu - to je snad logické :-D
Tak se tu mějte a válčete líp než já...
Vaše Andee :-*

22.5.2013

22. května 2013 v 16:28 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak zas budu muset zazásobovat rodinu - vůbec nic tu není :-D
Dneska jsme nebyli na pískovišti protože začalo pršet, takže jsme se všichni natlačili do jediného altánu - a to nemluvím jen o našem žlutém oddělení ale o všech čtyřech - byla fakt sranda vidět jak se tam všichni snaží vejít - nakonec se to podařilo, ačkoli se mi jich snad pět nacpalo na klín :-D už za mnou lezou všechny čtyři oddělení - vážně bylo téměř nemožné udělat krok aniž by se na mě někdo nevěšel :-D nakonec jsem musela zorganizovat závody takže jsem si jednak malinko zaběhala a jednak jim zdrhla takže ty měsíce běhu přecejenom k něčemu byly :-D ale ještě mi na nervy nelezou, jen jich prostě bylo příliš. Vlastně bych nejradši nejmíň 5 holčiček popadla do kabelky a odnesla si je domů...
Po milionu let jsem si opět hrála s panenkami - a bavilo mě to, ne že ne :-D takových šatiček co měly... víc než já řekla bych :-D
Opět se slavilo - tentokrát narozeniny - když k tomu přičtu své pondělní, pořád tam jen budeme slavit a krmit se bonbony :-D Slíbila jsem totiž že taky přinesu (o narozeninách kašlu na počítání a pravidla, to je snad logické :-) ) a rozhodně to splním i kdybych ty bonbony měla koupit za svý - mám nutkavou potřebu všechny ty děti obdarovávat :-) Myslím, že takhle jsem žádné nikdy ráda neměla - dokonce ani za vlastní rodinu jsem nikdy nechtěla utrácet víc než bylo nutné :-D
Na gyndu se asi jen tak nedostanu - vůbec se mi nepodařilo sehnat ředitelku abych se s ní dohodla že přijdu později - stejně se mi tam nechce :-D
PS: Vím co budu mít k narozkám - jednak konečně to zpožděné kolo, pak taky novej mobil a nějaké oblečení :-)
PS2: Včera mě máma viděla na bruslích a nerada uznala, že mi to skutečně jde líp než předtím - nicméně tomu můžu věřit protože pochvala od ní znamená že to je skutečně dobrý a ne jen že jsem její milovaná dceruška :-)
PS3: dokoupila jsem si vitamín B a C, korektor, rtěnku, 2 laky na nehty, Niveu a peněženku a na většinu z těch věcí někdy v blízké době napíšu recenzi :-D

6:30 - finský chleba se sýrem, jablko
10:00 - banán, 1/2 chleba s pomazánkou
12:00 - hrachová polévka
14:00 - celozrnné špagety s nivou, mrkvovo - jablečný salát
18:00 - hroznové víno, 1/3 party večky, 5 kostiček čokolády
21:00 - banán, tvaroh
Pití: 1l čaje, 0,5 l kafe, ??
Aktivity: cvičení, brusle (20 min), 10 min. švihadlo ??