close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Květen 2013

21.5.2013

21. května 2013 v 15:26 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak to vypadá, že budu muset na tu gyndu znova... jsem teda zvědavá, co jim tam budu vykládat... :-/ ale jinak je dnešek fajn.
Oběd jsem ve školce odbyla jablkem a polívkou, o kterou je takový nezájem, že jí vždy tuna zbyde a tudíž si ji prý můžu brát vždycky. Taky to šlo vydržet, ne že ne.
S dětma jsme dělali nějaké přáníčka pro rodiče nebo co, ačkoli nevím, na co budou když den matek už byl - leda že by jim to dávali při tom představení co zase nacvičovali. Lepit korálky a kytičky na moji zručnost stačilo takže jsem se pokoušela být prozměnu i při nápomocnosti i prospěšná :-)
Dál jsem pokročila k osobní chůvičce - nejmenší holčičku jejíž každé jezení trvá hodinu a vztah k jídlu má horší než mnohé z vás (a podobné porce - podotýkám že jsou jí 3 roky) až se děsím, jak dopadne až bude starší (vidím ji jako jednu z budoucích pro-ana blogerek) jsem musela krmit a způsob "za maminku" fungoval celkem obstojně. Akorát to pak po mě chtěli všichni... :-D
Věci jako stavění lega a kopce z písku už ani dokola opakovat nemusím, ne?? Akorát jsem dnes nečetla, protože jsem musela absolvovat nezáživnou bezpečnostní instruktáž (která prý je povinná pro všechny takže nebyla jen prevenctivním opatřením kvůli mé neschopnosti :-D) při které jsem naopak musela poučovat já tu ženskou a to ve chvíli, kdy po mě chtěla INICIÁLY do formuláře potvrzujícího moji informovanost - vážně jsem měla sto chutí jí tam napsat A.D. protože to co po mě doopravdy měla požadovat byly nacionále - nechápu, jak se to tolika lidem může pléct :-D
V Albertu jsem se setkala s nejvzácnějším druhem pokladních - mladý, příjemný a ještě za mě doplatil 6 korun co mi chyběly - buď se mu tolik nechtělo stornovat ty jablka nebo to měl v pracovní instruktáži coby psychologický způsob jak přilákat zákazníky (skoro rok učení psychologie se na mě začíná projevovat :-D) nebo jsem se mu prostě líbila, no. Každopádně se tam zítra vrátím protože budou mít nový akce a babi je z toho celá u vytržení takže si milej kluk může myslet že jeho záměr vyšel (a ještě dětem přinesu ty slibované kartičky s Angry Birds :-) ) a všichni budeme spokojení - jako já teď. Celou cestu domů jsem se usmívala - byla jsem tak šťastná, že jsem zhubla - přičítala jsem tomu nejmíň poloviční podíl. Opět se ukázalo, že to není zbytečné - že to za to stálo - tedy ne kvůli šesti korunám, pochopitelně, ale pro tu ochotu - pro ten snadnější život. Řekla bych, že tyhle situace ze života jsou nejlepší thinspirace, ale prostě nefungují pokud už někdo štíhlý nebyl a nezažil je. Totéž jako moje pravidelné letní přecházení přes silnici "na úsměv"... prostě parádní pocit.
Dnes si konečně pomažu koupit vitamín B, co ho chvíli neberu, zas vidím rozdíl... a nejspíš nejpozději o vkendu napíšu první recenze na kosmetiku ;-) protože hubnout člověk nemůže věčně - a navíc mě trochu otravuje sem psát jídelníčky které ani nejsou dietní - disthinspirace či co to, já nevím. Občas vůbec nechápu smysl spousty blogů (žádných konkrétních!!) kde si holky zveřejňují jídlo - buď jsou to případy jako já které se od nedietujících liší jen tím, že nad sežranými sladkostmi afektovaně a zdlouhavě bědují nebo naopak takové, jejichž jídelníčky by neměly být zveřejňovány z bezpečnostních důvodů coby špatný příklad pro další potenciální anorektičky které nemají dostatek rozumu aby to považovaly za nenormální a cítí k takovým bláznům obdiv a berou si je za vzor.
Ale vám ostatním držím palce :-*

6:30 - 2 tousty se sýrem, bílý jogurt
10:30 - mistička ovocného tvarohu, 1/2 rohlíku
12:00 - krupicová polévka, jablko
14:00 - miska rizota, okurkový salát
20:00 - chleba se sýrem, jablko
Pití: 0,75 l čaje, 0,5 l kafe, 0,5 l vody
Aktivity: 1,5 h na pískovišti, 1h brusle, cvičení, 5 min. švihadlo


Opět Lana del Rey... možná jste už pochopily moje zalíbení v ní které ještě vzrostlo, když jsme se dočetla, že svůj pseudonym používá aby nebyla spojovaná se svojí milionářskou rodinou a bylo tím úplně jasný, že umí a nemá jen podplacenou cestičku tam, kam se dopracovala... obdiv, vážně :-) Její písničky miluju - jsou tak správně inspirativní, takže u nich píšu skoro všechno :-D


20.5.2013

20. května 2013 v 18:09 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

jak se máte??
Chválily jste mi včerejšek, ale nebyl důvod. Ani nemám náladu dopisovat všechno, co jsem včera ztláskala - bylo toho šíleně - a je mi to jedno. Totálně fuk. Objevila jsem totiž to schované projímadlo (a připadala si u jeho tajného hledání jako všechny ty filmové hrdinky a vysloveně jsem cítila tu jistotu když jsem narazila na místo kde jsem ho poté našla - zajímavé... zkoumání mých teoretických nadpřirozených schopností mě vždycky zajímalo) - ale pššš... máma by se zbláznila :-D
Mimo to jsem opět byla ve školce kterou jsem tentokrát stihla na poslední chvíli, ovšem tam i zpět jsem šla pěšky... bylo to moc pěkné - až na to, že mě nutili stříhat - a možná už jsem vám vyprávěla o své manuální zručnosti - hádám, že i ty děcka by to upižlaly líp :-D Dívala jsem se jak nacvičují na vystoupení pro rodiče. Už si všechny ty jejich říkadla pamatuju. Opět jsem četla a stavěla na pískovišti i lego.
Jahodový knedlíky... mňam. Vrátil se mi v té chvíli ten euforicky posedlý pocit kdy už se mi nevypařilo myšlení, vzpomínky a uvažování ale naopak jsem si byla jasně vědoma co dělám, proč a jaké budou následky - ale nezajímalo mě to. Potřebovala bych zpět své ustrašené dietní myšlení... Naštěstí jsou děcka žravý a já dobrosrdečná, takže jsme se podělili a tak strašně to snad nedopadlo. Ale byla to dobrota. Neměla jsem je snad... pět let. Nepřeháním.
Zítra tam naštěstí oběd objednaný nemám, ačkoli si babi myslí (a platí) že jo :-D Jsem prostě dáreček, no. Ale když je někde 30% sleva na mé oblíbené značky kosmetiky (Rimmel, Astor, Miss Sporty) tak jde vychování stranou... a mě se nenajíst neuškodí. Něco za něco...
Snad se k tomuhle rodiče nikdy nedostanou.
Po škole jsem mazala do knihovny a byla vážně šťastná že ty tašky unesla - jako obvykle se objevila moje posedlost na fantasy takže jsem domů táhla celé série a ságy :-D Někdo tu doporučoval Hostitele, toho mám doma taky :-D Pak Temné vize od autorky Vampire diaries které teď dočítám, celou sérii Školy noci a tunu dívčích románů včetně dvou nových :-D Dokoukala jsem totiž seriály (PLL i TVD) takže zas potřebuju u něčeho jíst (a že jsem měla u těch jahodových knedlíků pořádné nutkání otevřít knížku a každé sousto bez ní mi přišlo promrhané). Výhoda knížek je ta, že se dají kdykoli odložit a kdekoli otevřít takže nehrozí časově omezené přežery tvz. "než skončí film".
Opět jsem natrhala náruč šeříků a voní teď jimi celý byt.
Zjistila jsem, že na Nově Cinema dávají odznova Upíří deníky v českém znění. Nemám u nich potřebu jíst ani na ně koukat protože je znám nazpaměť - akorát mě fascinuje, jak všichni ti lidi co už jsou mrtví "ožili" a vztahy jsou taky trochu jiný... je to spíš směšné než zajímavé ale lepší než se nudit. Je šílená sranda podívat se na někoho a vidět co s ním bude dál a jak to dopadne. Úplně nejzajímavější je ale sledovat Damona a Elenu.
Jak je tu venku horko, nic se mi nechce. To bylo keců, že se za sluníčka bude pěkně sportovat a zatím je člověk otrávenej, unavenej a zplavenej jen co vyleze před barák - ovšem pakliže si usmyslí se jít opalovat, hned začne být hnusně - takže vezmu brusle a půjdu se opalovat a třeba to vyjde :-D

6:30 : 1/2 hrnku piškot, 1/2 krabičky vína
10:00 : 1/2 pomeranče, 1/2 chleba s pomazánkou
12:30 : jahodové knedlíky
16:00 : 1/2 krabičky vína, 30 g musli
22:00 : krabička cherry rajčat
Pití: 1,25 ml Poděbradky prolinie, 0,5 l zeleného čaje, 0,5 l kafe, 0,5 l heřmánkového čaje
Aktivity: cvičení, 10 min. běh, 45 min. bruslení

Edit 23:00

Tak jsem se vrátila z bruslí, tudíž nemám páru jak dopadl ten Gympl... napíšete mi to někdo prosííím? Parádně jsem si zajezdila a vyvrátila možnost že by to bylo zásluhou kafe protože jsem měla nevědomky slabší než obvykle a stejně byl výsledek stejný - šlo mi to, bavilo mě to... dokud jsem nezačala pajdat - a to se mi přitom nic nestalo, žádný pád, nic. Lije mi teď voda z obkladu na noze a s neuspokojením zjišťuji, že mě ty rajčata nezasytily - už ani nevím, jak dlouho jsem necítila prázdný žaludek...
K tomu běhání - ano, vidíte dobře. Chtěla jsem to zas zkusit a zoufale mě to nebavilo - dala jsem trapně krátkou trasu jíž jsem začínala a ani se nenamáhala se netvářit otráveně a znuděně. Jediné na co jsem dokázala myslet byly kalorie které tím pálím (takhle to bývalo dřív i u bruslí a teď nedokážu končit dřív jak po 40 minutách) a to mi za to nestálo. Ve dne prostě běhat neumím a večer bruslím... ale budu se muset dál snažit, třeba se do toho zas dostanu...


19.5.2013

19. května 2013 v 12:11 | Andee |  Food + diary
Ahoj zlatíčka,

taky jste se vzbudily s pohledem z okna a uvědomily si jak je krásně a prázdninově?? Mě to hned hnalo cvičit... takže jsem se tak sběžně protáhla a u snídaně zkoukla půlku filmu :-)
Zase se mi chce na brusle... nejspíš taky půjdu běhat... je to trochu nezvyk, když nemusím čekat na večer a tmy se dřív než v deset nedočkám :-D nicméně tím, že nemám žádnou stanovenou dobu jako jsem dřív mívala setmění se k tomu ne a ne dokopat... chtěla bych běhat aspoň obden, zase se do toho vrátit, protože každé léto plánuju jak si na dovolené ráno půjdu zaběhat, mám už na našem tradičním prázdninovém místě vymyšlenou trasu a nikdy se k tomu nedokopu tak jsem si říkala, že bych měla využít toho, že mám snad ještě zbytky tehdejší kondice a tenhle prázdninový sen si splnit, zvlášť když s létem číhají tuny limonád a zmrzlinových pohárů... Božínku, dala bych si zmrzku... zas mám zmrzlinové období :-D
Dneska už je všechno fajn - doma v klidu a váha opět na 48 takže moje včerejší jezení ustála (ještě aby ne po víc jak hodině bruslí a celém dni venku, ačkoli to i tak bylo spousta kalorií) a já si mohla v klidu dát téměř repete :-D
PS: prohlížím google a moooc se těším na léto až sem budu dávat plážové fotky...

11:30 - toust se sýrem, chleba s paštikou, 1/2 hrnku piškot, 1/2 hrnku musli
15:00 - 100g grilovaného kuřete, 2 čokoládové šátečky
18:00 - miska hroznového vína
??
Pití: 1 l zeleného čaje, 0,25 l kafe, 1l vody
Aktivity: 1 h brusle, cvičení, 10 min. švihadlo ??

Edit 16:15

Tak rodiče přitáhli tunu dobrot a já se rozhodla spoléhat na bruslení... teď zdrhám ven a půjdu se opalovat abych nesežrala ještě další věci... :-D

Edit 18:45

Tak jsem zpátky, děvčata a opálená nejsem - Bůh si ze mě normálně dělá legraci - jen co se vyvalím na trávu, zatáhne se - a to jsem to zkoušela dvakrát a pokaždý!! Nakonec jsem ale přitáhla čtyři odstíny šeříků protože bez šeříků není doma dostatečné jaro a babi je teď fotí :-D


18.5.2013

18. května 2013 v 20:25 | Andee |  Food + diary
Ahoj,

je to šílený. Rodiče. Ten pocit, kdy létají neopakovatelé nadávky, facky, hrozby a kusy nábytku. A kupodivu jsem za to nemohla já...
Ten pocit, kdy první co vás napadne je jít do kuchyně a vyjíst lednici a vy se musíte hodně držet abyste si uvědomily, že je to jen další příznak záchvatového jezení a radši se honem domluvit s kamarádkou (ačkoli víte, že stejně jídlu neodoláte, protože je prostě všelék)... abyste neměly možnost udělat další věc, která se automaticky nabízela, tedy popadnout žiletku... jo, i tohle už tu párkrát bylo a v létě by to ani nešlo schovávat pod dlouhé rukávy.
Nehodlám se k tomu dál vyjadřovat. Ráno jsem opět měla 48 a je mi tedy fuk že jsem toho zas sežrala tunu. Byla jsem celý den venku, s kámoškou jsme šly na brusle, pak chodily všude možně a chvíli se opalovaly - sluníčko, teplo, šplouchání vody, zdánlivá volnost léta a ticho narušované jen křikem ptáků je ideální terapie. Opálená nejsem, takové teplo nebylo a já se opaluju špatně.
Dál už o tom mluvit nechci.

11:00 - piškoty, musli, 2 tousty, 2 jablka
19:00 - totéž + banán
Pití: 1 l zeleného čaje, 0,25 l kafe, 0,5 l vody
Pohyb: 1,10 h bruslení (40+30 min), celý den venku, cvičení, 5 min. švihadlo


PS: asi půjdu promazat spřátelené blogy, to velké množství odkazů mě odrazuje obíhat a aktivních je přitom celkem málo... chápu, že si dáváte pauzy, ale když máte poslední článek před měsícem, přece jen je to trošku moc... ale až se vrátíte, ozvěte se, byla bych ráda :-)
Pak jsem taky při druhém bruslení zjistila, že mi zásadně jde večer, když to nikdo nevidí, takže mám pocit, že si pán Bůh hraje Simíky a má trošku otravnej smysl pro humor :-D ale je fakt, že to může být i tím kafem který jsem odpoledne neměla a večer jo :-D

17.5.2013

17. května 2013 v 15:35 | Andee |  Food + diary
Hi darlings,

dneska už to na praxi bylo lepší... tak především jsem neusnula po vzoru dětí hned po obědě. Za což jsem mohla poděkovat celému třičtvrtě litru kafe a spaní od neobvyklých jedenácti v noci, ačkoli jsem ještě v deset byla venku. Mimo obvyklých věcí (čtení, 2 hodiny pískoviště atd.) jsem si vyzkoušela první pomoc, oblékání a školkovou jídelnu - a ačkoli jsem jim výslovně zakázala mi to mastit a sama jsem viděla, že tam další várku oleje nelili, bylo to zmáchaný jak debil čímž ze zdravoučkého kuřete s brambory a zeleninou udělali zbytečně překalorizovaný blaf. Babi mě donutila zaplatit si tam všechny obědy a v pondělí mají být jahodové knedlíky - no potěš. Ale jedna moje oblíbená holčička slavila svátek, takže to bylo fajn.
Na pískovišti jsme ve výšce hradu za cenu mého absolutního vyčerpání (zatímco děcka byla opět neutahatelná) překonali modré oddělení a pronásledovaly mě dokonce i holčičky z ostatních oddělení které mě nejspíš jaksi maniakálně uctívají jelikož se dokonce rvaly i o to, kdo mi bude nosit flašku a vázat tkaničky :-D Ne, že by to nebylo svým způsobem příjemné... jen by ten zájem víc těšil kdyby nebyli průměrně o dvanáct let mladší... ;-)
Mrkla jsem na absolutně poslední díl absolutně poslední série Upířích deníků takže jsem si ani přehané jezení nevyčítala - koneckonců, včerejšek byl s výslednými 400 kaloriemi (po odečtení aktivit) neobvykle skvělý a dnes kromě bruslí půjdu ještě plavat.

Snídaně: piškoty s mlékem, pl. chleba s mazacím sýrem
Svačina: jablko, kousek chleba s pomazánkou
Oběd: kuře se zeleninou a brambory
Svačina: (filmový přežer) 1/3 polárkáče, jogurt, banán, jablko
Večeře: chleba se sýrem, mrkvový salát
Pití: 1 l kafe, 0,75 l vody, 0,75 l zel. čaje
Aktivity: 2h pískoviště (:-D), 1h plavání, 30 40 min. brusle, cvičení


Edit 22:16

Jsem úplně přesportovaná... funguju na způsob denního žraní a večerního sportu a jsem ráda, že to není naopak - zítra bych si ráda šla zaběhat... dneska jsem v bazénu vydržela celou tu hodinu, ačkoli mi opět všichni snahou o tsunami lezli na nervy a rozhodně jsem si duševně nepřipadala způsobilá na práci s dětmi - chtěla jsem je utopit, smrady nevychovaný :-D
Pak byl celkem fofr - od metra domů, tam jsem honem uvařila další kafe, sežrala první na co jsem přišla a za čtvrt hodiny zas mazala s kámoškou ven - a nevyhnat mě tma a naléhání rodičů, vůbec by se mi nechtělo se vracet - jak jsem včera myslela, že se mi dobře jezdí protože byl beton mokrej po dešti, tak dneska nebyl a jezdilo se mi stejně - usoudila jsem, že kromě trochy cviku mám taky proježděný kolečka :-) Už se těším na zítřek :-)
A navíc bych furt něco dělala... to kafe je zázrak... však už taky dochází... takže se toho pokusím využít :-D



Malá ochutnávka z 4x23 - komu to udělalo radost stejně jako mě?? ;-)

16.5.2013

16. května 2013 v 18:23 | Andee |  Food + diary
Ahojky...

11 dní do mých narozek...
Tak jsem byla na praxi... budu o ní psát dost, protože jsem plná dojmů a abych to nezapomněla a mohla z toho pak čerpat pro osobní referenci do školy.
Vstala jsem v šest, ačkoli to mám dost blízko - chtěla jsem si ještě umýt vlasy. Kupodivu jsem opět stíhala takže jsem tam přišla o celých dvacet minut dřív - a hned se zapojila. Dopředu chci upozornit, že do školky jsem nikdy nechodila, takže pro mě všechny ty věci byly nové. Jako by nestačilo že jsem se musela srovnávat s tím, co po mě chtěli - ačkoli po mě vlastně až tak moc nechtěli, ovšem měla jsem jistou zodpovědnost a nešla jsem tam abych si hrála. Představila jsem se všem těm malým dětem kterých tam na tak časnou dobu bylo až překvapivě moc (a to ještě druhá půlka šla do Mekáče - fakt nechápu že školka vede děti k fastfoodům) a hned jsem jim šla řezat pastelky ke stolečku, přičemž mě všechny ty holčičky zahlcovaly tunou informací od jmen, která jsem se ani nepokoušela si všechna pamatovat, přes stav jejich domácnosti (hračky, sourozenci, rodiče, zvířátka...) až po rozsáhlé a děsivě přesné líčení všemožných úrazů a zranění. Mě samotné se jedno stalo vzápětí - řezala jsem pastelky tak dlouho, že mám na palci puchýř což vedlo k další diskuzi o puchýřích na všech existujících částech těla. Překvapilo mě, jak moc ty děcka prožily a snažila jsem se je porovnávat se sebou v jejich věku. Překvapilo mě, na jaké duševní úrovni jsou - očekávala jsem malé děti jako je skoro tříletá dcera máminy sestřenice a tyhle děcka byly možná v něčem rozumnější než já, samostatnější a disciplinovanější než jsem čekala. Překvapilo mě, jak si mě okamžitě zamilovaly. Ještě nebylo ani půl deváté a už mi jedna malá blonďatá holčička namalovala celkem povedený obrázek koně s tím, že mě má ráda.
V té chvíli jsem si byla jistá že tohle je místo, kam patřím. Bohužel ne coby dítě, a bylo mi hrozně líto, že jsem to jako malá nezažila, ale tím spíš. Že tady budu šťastná a naplněná.
To jsem ale nevěděla, jak je to náročné. Samozřejmě jsem byla vrámci možností maximálně vyspalá a jako obvykle si dopomohla i kafem, přesto mi stačila hodina a půl intenzivního stavění tunelů a kopců a musela jsem se pasovat na pouhého organizátora, který rozhodoval na který kopec vysypat kamínky, kam lístečky a kam šišky u čehož bylo na vrcholu mé energie zopakovat s děcky lidovky typu "skákal pes", "kočka leze dírou" a "prší prší" - znaly je líp než já. Naprosto jsem se vcítila do těch rodičů, kteří počítají minuty než děcka usnou a říkala si, že se natáhnu s nimi. Nenatáhla - přečetla jsem jim dvě kapitoly pohádky a učitelka mě pustila už v jednu domů, ačkoli jsem tam měla zůstat o hodinu dýl. Myslím, že s ní budu vycházet.
Abych tedy shrnula co jsem si z dneška odnesla:
1) už nikdy si na sebe nevezmu bílé kalhoty
2) už nikdy nebudu počítat, že mi na celé to vysilující odpoledne bude stačit jedno jablko
3) budu se muset pořádně učit pokud budu tohle chtít dělat celý život - což navzdory té únavě chci.
Protože s těma dětma se probudila úplně jiná stránka mé osobnosti - spontánní a veselá. Je trochu smutné, že musím být mezi čtyřletými dětmi abych se dokázala úplně uvolnit a nepřemýšlela dvacetkrát nad každou větou než si dovolím ji říct nahlas a přála bych si tenhle pocit zafixovat a naučit se ho vyvolat až zas budu mezi lidmi mého věku - snad se to během těch dvou týdnů naučím.
Co je ale dobře je, že jsem si přišla tak vysílená, že jsem pravděpodobně spálila celou snídani i svačinu, takže jestli to takhle bude pořád, za dva týdny se na střední vrátí kost a kůže - nebo si aspoň budu moc bezpečněji dovolit přežery. Ty se ale dnes nekonaly a snad ani nebudou - naobědvala jsem se a po obědě po vzoru dětiček opět padla do postele a vzbudila se vlastně až teď. Večer půjdu s kámoškou na brusle, pokud to zvládnu.
Takže krásně nízkokalorický den.

6:30 - 35g musli, jablko
12:00 - jablko, písmenková polévka (od zítřka si tam nejspíš budu platit obědy, vaří dobře a zdravě :-) )
14:00 - sekaná s brambory a cherry rajčaty, mrkvový salát
18:00 - jogurt, 40 g musli
Pití: 0,5 l kafe, 0,75 l zeleného čaje, 0,5 l vody
Aktivity: 2 h na pískovišti (:-D), 50 min. bruslení


15.5.2013

15. května 2013 v 22:16 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

dřív jsem neměla čas :-)
Zítra jdu na praxi... svým způsobem se těším i bojím... budu o ní hodně psát protože na ni pak mám psát hodnocení ve dvou jazycích... tak abych to nezapomněla :-D
Učitelé se zbláznili - oni si snad myslí, že se ty dva týdny budeme flákat na koupališti či co protože nám nandali tunu úkolů a referátů... a testy jen co přijdem... snad od těch děcek něco chytnu, stejně mě už bolí v krku :-D
Dneska jsem se krásně prošla - měla jsem s mámou sraz a půl hodiny se tam dostat protože ona opět nestíhala - po kom to asi mám (ale dnes jsem přišla včas :-D) tak jsem ty čtyři stanice od školy šla pěšky...
Naštval mě tělocvikář - zakazal mi cvičit ve džínech a to jsme běhali což je jediné co by mě bavilo, ale aspoň jsem se naučila referát na ekonomiku nazpaměť a to jediným způsobem jak jsem toho schopná - chozením tam a zpátky :-D Mám jedničku ;-)
Dál se stala neočekávaná věc - pochopila jsem matiku... ale přes praxe to určitě zas zapomenu, jak se znám.
Přišla jsem domů, tam se najedla a usnula - a pak že kafe nabuzuje... asi to neplatí na to ledový :-D Nicméně jen co jsem se vzbudila, kopla jsem do sebe kafe a těšila se (pokrok) na brusle - a od zítřka se ke mě připojí i kámoška :-)
Co jsem si přiznala problém s jezením u filmů nahlížím na jídlo z dalšího ohledu - jak dlouho mi vydrží a co ve mě vyvolá - takže mi došlo, že bych si sice mohla dát piškoty s mlíkem na který mám permanentní chuť, ale pak bych mazala pro nášup a tudíž by se líp vyplatilo si vzít ledový kafe který je na kalorie stejný jako ty jedny piškoty, ale další už doma nemám a navíc z něj budu mít výčitky protože na kalorie v pití jsem si nezvykla takže nesním nic dalšího a ve výsledném efektu to vyjde lépe :-D Není to ideální přístup, ale vycházím z toho, co mi bylo naděleno - nulová vůle, celkem obstojná logika a nenormální vztah k jezení :-D

6:30 : banán, toust se sýrem
10:30 : kaiserka s debrecínkou, pomeranč
13:00 : banán, jogurt
16:00 : bílé víno, 1/3 polárkáče
Pití: 1l vody, 0,5 l Prolinie, 0,5 l icecoffee, 0,5 l zeleného čaje, 0,25 l kafe
Aktivity: celkem cca 3 h procházka, 40 min. brusle, cvičení


14.5.2013

14. května 2013 v 19:16 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

moje hormony se zbláznily... včera to vypadalo nadějně, jako by ta injekce zabrala a dneska zase houby... ne, že by to nebylo příjemnější, ale znepokojuje mě to. Jestli to bylo všechno, je to se mnou dost v nepořádku a pokud ne tak je to dost divný. Matka vyšilovala, donutila mě se nažrat a váha konečně nevydržela a projevilo se to na ní... 49,3 ráno je dost bída... a nepište že ne, protože v tomhle se s různými výškami porovnávat nemůžeme... a to prý má navíc být tenhle týden hezky...
dnešek jsem se rozhodla udržet na tisícovce. Není to žádný zázrak, ale vzhledem k volnějšímu režimu a přežerům a rozházeným hormonům a zblázněným rodičům a plné ledničce to zas tak zlý není. Vešla se mi do toho i zmrzka, kterou jsem si pesimizovala jelikož jsme koupily 600g malý polárkáč, já si vzala 1/3 což mělo být 200 ale bylo jen 100 takže jsem zjistila, že 1) se ta váha bere i s krabičkou, takže 2) podvádějí, ovšem 3) si jí můžu dovolit sníst víc než jsem myslela.
Koupila jsem si Energy drink bez cukru z Intersparu, ale je tak hnusnej že ho vůbec nepiju... díky bohu za kafe a colu jinak by mi nezbývalo než spát :-D
Spala jsem o hodině. Prošlo mi to. Nebyla jsem totiž jediná. Vlastně to byl dneska takovej ospalej den. Ale do školy jsem přišla včas... divnej pocit. Ale matka ze mě měla radost a to je důležité protože sama vím, že jí ani zdravím ani známkami moc radosti nepřináším, takže chodit do školy včas je nejmenší co pro ni můži udělat abych 1) měla lepší svědomí a 2) a především klid.
O polední pauze před odpoledkou jsme my nekuřáci, tedy stálá miniparta která nemusí mazat ze školy ukojit závislost zas zůstali ve třídě a já zkoumavě sledovala obědy ostatních - jaro zapůsobilo, jedna celkem baculatá spolužačka se ládovala salátem, jeden z našich tří kluků jehož právem podezíráme z anorexie jako obvykle chroupal mrkev a já se vytasila se svou ovocnou úchylkou a měla mezi nimi pocit, že jím nedisciplinovaně. Člověk už vážně nemá pokoj od svědomí ani v tý škole!
Ovšem jak jsem psala o tom včerejším ládování prášky, dnes se mě ta spolužačka co mi dala ve škole ten Paralen zeptala, jestli už jsem v pohodě a říkala, že to je tím, že nejím. Nechala jsem ji při tom - jednak mi to lichotilo, ale hlavně jsem jí nechtěla vykládat o svých hormonálních problémech ačkoli jsem ji pak slyšela že si taky stěžuje na dvouměsíční zpoždění (a to hubená vážně není - co to zase řádí?!).
Teď se snažím dokopat běhat a na brusle. Naštěstí je tam hezky, tak to nebude tolik těžký.
Koupila jsem si sukni, podprsenku, tílko a sluneční brýle. Léto může začít!!

06:30 - bílý jogurt, plátek chleba
11:30 - vanička jahod, jablko, plátek chleba
17:30 - balení hroznového vína, 100g polárkáče
Pití: 1l vody, 0,25 l kafe, 0,25 l energy drinku
Pohyb: 1/2 h brusle, 1/2 h běh, cvičení



13.5.2013

13. května 2013 v 15:06 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak se potvrdilo moje podezření... dostavila se uměle poháněná norma... a je mi tak blbě, že si říkám, že když jsem si šla na tu injekci pro vyvolání, musela jsem být daleko větší masochista než jsem myslela. Od rána jsem snědla už třetí Paralen. Vlastně je možný, že kvůli tomu váha ukazovala víc a možná to mohlo i za ty přežery, ačkoli pořád stojím za názorem, že můj vztah k jídlu je notně poškozený.

Odpadla nám poslední hodina a hrozí mi dvě neomluvené za kašlání na nepovinný sbor, kam nechodí skoro nikdo a já stejně neměla čas i kdyby mě v ony osudné pondělky sluníčko nelákalo ze školy. Vlastně by na to učitelka nezaváděla řeč, kdybych jí "nespala" v hodině, což v překladu znamenalo, že mi bylo tak blbě, že mě štvala víc než obvykle každým pištivým slovíčkem, ovšem to, že jsem usnula zas až ve dvě za to určitě mohlo taky. Jak se dá usnout dřív, když jste víkend předtím flámovaly, uznejte...

Byla jsem si vyřídit praxi. Budu prostě taková služka pro všechno ale aspoň si trochu přispím - sice tam taky budu muset být v osm, ale bude to blíž. Vedle bývalé základky, na kterou moc fajn vzpomínky nemám. Nicméně se těším - budu připravovat dětský den a další věci - pokud jsem to ještě neříkala, budu mít praxi ve školce.

Ráno jsem zas přišla pozdě a učitelce nakecala, že změnili jízdní řády. Připomněla mi hrozbu ředitelské důtky a já jí rovnou předala podepsanou třídní.
Když už tu zas píšu o škole, notně mi to připomíná deníček. Snad se z tohohle blogu jednou jeden takový plnohodnotný stane a nebude to jen výstava nemožných jídelníčků. Se svojí láskou ke psaní jsem jich měla spousty, ale na počítači se píše líp, ačkoli ty papírové jsou osobnější a soukromé.
To mi připomíná, že si v tom krámě kromě barvičky na vlasy (možná pak dám foto) chci zas koupit sešit na kalorie - moc dlouho jsem bez něj nevydržela, ach jo... stydím se... prostě to bez kontroly neumím. Z mámy jsem už vydyndala i ty váhy, jen projímadlo mi nehodlá vrátit. Ne, že bych ji nechápala. Ne, že by nechápala ona mě.

Když už tu sepisuju věci, na které můžu svést hormony (váha, jezení a koneckonců i ta hysterie) zase se mi začal líbit ten nejmenovaný kluk co s ním občas jezdím ze školy. Dnes jsem s ním ze školy nejela, protože jsme končili o tu hodinu dřív, ale zrovna nosili nějaké věci a chvíli jsme po sobě koukali. Musím namyšleně říct, že mi to slušelo - měla jsme na sobě svou nejoblíbenější kombinaci černé a fialové. Zpětně jsem z toho byla půl roku mimo a vztekala jsem se, že jsem něco neřekla, třeba že mu pomůžu, až na to, že jednak je zadanej, jednak mi bylo blbě, jednak jsem spěchala do té školky kvůli praxi a jednak by to mělo být naopak. Každopádně mě potěšilo, že se tahle část mé osobnosti vrátila - snad mě zas bude bavit psát i ten svůj "neverending story" :-)

PS: taky už jste si uvědomily, jak malý je rozdíl mezi slovy EAT a FAT?? Něco na tom bude, nemyslíte?? :-D

06:30 - tm. chleba se sýrem, Activia višeň
10:30 - 2 tm. chleby slepené sýrem (jak jinak to sakra popsat?! :-D)
14:00 - vídeňský párek s rohlíkem
16:00 - 7 švédských kuliček a kaiserka v Ikee :-)
19:30 - hroznové víno, pečivo (nevím jak se to jmenovalo ale bylo to dobrý :-D)
??
Pití: 1,25 l vody, 0,25 l kafe, 0,25 l čaje, ??
Aktivity: chůze, dál nic neplánuji (je mi blbě komu to ještě nedošlo!!)



12.5.2013

12. května 2013 v 13:47 | Andee |  Food + diary
Ahojky,

tak zrekapitulujeme ten včerejšek... oficiálně jsem se jím přesunula do další dimenze svých jídelních nenormalit. Zvláštní... včera jsem projížděla jídelníčky z března a občas jen nechápavě zírala, jak se z té disciplinované slečny která se hroutila po třech pomerančích, bála se sekané s kaší a dokázala nechat v lednici týden palačinku než ji rodiče dali psovi dokázala stát celkem vyrovnaná bytost která úspěšně podstoupila sebeléčbu aby se dokázala přestat bát normálních věcí... z které se stala tahle současná Andee která opět musí plánovat sebeléčbu, tentokrát proti záchvatům přejídání.
Co se včera stalo: přišla jsem o obě váhy, projímadlo a sešit na kalorie.
Jak to vypadá dnes...
Opět jsem se probudila k obědu - zas jsem byla do půl čtvrté vzhůru. Zvláštní, v noci vůbec na jídlo myšlenky nemám... tím líp. Rodiče udělali řízky a já se rovnou šla najíst. Váha, která pochopitelně byla tam, kde jsem tušila (už přece jen budu 27.5. znát rodiče 16 let), mě maximálně překvapila - ačkoli prášky nezabraly (jak to?!) ukázala 48,8 což je lepší než bych mohla za dané situace čekat.
Vzala jsem si dezertní talíř aby jídla vypadalo víc a malou lžičku (vážně divný jíst lžičkou řízek) - je to takový můj malý trik na hubnutí, ačkoli celkem známý, ale každopádně vyzkoušený a osvědčený. Množství, které se na něj vešlo mi připadalo neškodné. Abych doplnila čas, nalila jsme si colu s citronem a pak už mazala trénovat výdrž k dalšímu dílu PLL.
Pochopitelně nezmiňuji zapisování kalorií a vážení jídla, jelikož se to nemohlo konat - a světe div se, nechybí mi to, ovšem jen proto, že vím, že toho nebylo tolik aby mi to dělalo starosti. Až zas doma budou dobré věci, bude to horší. Tím se teď ale trápit nechci.
Řízek, brambory, cherry rajčata a půl litru coly s citronem mi vydrželo přesně 25 a půl minuty ze 45 které trvá film. A pak to bylo... příšerný.
Přestala jsem vnímat film a mozek se opět oddělil od hlavy, přesunul do kuchyně a analyzoval zásoby ledničky. Musli, 2 jogurty, chleba, toust, vločky... a zase od začátku. Film mě přestal bavit a doslova jsem počítala vteřiny než skončí, ačkoli to byl dost zajímavý díl. Mohla jsem se nudou zbláznit. Opět jsem měla chuť si kousat nehty a přemýšlela, kde můžou mít rodiče nějaké žvýkačky. Pořád jsem si musela připomínat, že jsem už jedla, že hlad necítím a tak vůbec.
Nakonec jsem to zvládla, ale byla jsem tak dokonale otrávená, že jsem se pohádala s celou rodinou. Krásná neděle, že?!

Edit 21:11

Tak jsem si naplánovala další etapu sebeléčby... mazala jsem pro svačinu do Globusu kde byla tuna ochutnávek a dala si za úkol nechovat se jako typická češka a neřídit se rovnicí zdarma = všechno vyžrat a opět tedy potlačovat záchvaty žraní. Nemůžu říct, že bych toho snědla slušně vychované množství, ale bylo toho méně než obvykle. Když vezmu v úvahu, že jsem se navíc ještě prošla, bylo to fajn. Vyhlídla jsem si barvu na vlasy v akci a zítra pro ni půjdeme - chtělo by to dokoupit šminky tak uvidím jak moc si babi zahraje na oslíčka otřes se :-D
Filmy jsem se donutila rozkouskovávat - už to takhle nedávno fungovalo, akorát že ne u nových dílů. Otrávilo mě to, ale funguje to.
Myslím, že to bude lepší.
Co se týká mánie na kalorie, nemůžu soudit. Nedokážu sice odhadnout kolik těch musli bylo, ale molo to být dohromady okolo 1000 kcal. Ale stejně si zítra koupím nový sešit a budu si ho schovávat. Ne, že by to nešlo vydržet, dokonce jsem za celý den na kalorie vůbec nemyslela a vážně se mi tím ulevilo, ale jsem kontrolou posedlá. Ale ten pocit, že to bez toho zvládnu je fajn.

Oběd: řízek s brambory a cherry rajčaty
Svačina: musli, malé jablko, bílý jogurt (1/2 filmu)
Večeře: musli, toust (2/2 filmu)
Mimo: ochutnávky (pečivo, sýr, salám)
Pití: 0,75 l CC zero, 0,5 l zeleného čaje
Pohyb: 2h chůze, 5 min. švihadlo, cvičení