25.6.2013

25. června 2013 v 21:05 | Andee |  Diary
Ahojky,

dneska piškotový den (nic jinýho doma není :-D) a taky totálně ospalý den... spala jsem na své poměry dost a jako vždy když se pořádně vyspím jsem pak byla o to víc unavená, štěstí, že jsem vstávala až v osm na tu výstavu. Měla jsem spoustu času, takže jsem snídani váážně neodflákla, k tomu samozřejmě kafíčko, spánek očividně nezabírá, tak už s ním příště nebudu ztrácet tolik drahocenného času, do prázdnin dva dny tak ať si aspoň pořádně máknu, když už venku leje jak z konve a nevypadá to ani na brusle, natož snad na opalovačku, haha.

Jsem cestovatelský profík. Přejet na druhej konec Prahy v totální nestíhačce a nácvaku a bez znalosti místa? No problem. Všechno mi nádherně vycházelo, ačkoli jsem z vybíhání eskalátorů málem spadla na držku, takže, abych se zas moc nepřechválila, jsem spíš měla kliku - nicméně jsem poprvé přijela v předstihu, byť ne zdaleka jako první a jen o dvě minuty :-D I tak na mě dost výkon :-D

Interaktivní výstava slibuje žádnou nudu. Tedy teoreticky. Ovšem to byste nesměli mít naši třídní. Ta nás v tomhle lijáku hnala na akci projektu chodicilide.cz kde jsme si mohli zkoušet jak se žije lidem s postižením. Asi bych teď měla psát hlubokomyslné věty o tom, kterak jsem s těmi nebohými chudáky soucítila a jak jsem hluboce vděčna za něco doteď tak samozřejmého, jako fungující smyslové orgány a části těla.

Já ale nikdy nebyla samaritánka, ačkoli to můj obor vyžaduje. (Pro vaši informaci, pořád tu totiž melu o svém oboru a kdesi cosi, chodím na sociálně-správní obor a vybrala jsem si ho kvůli psychologii a pedagogice ve víře, že se jim jednou budu věnovat.) Přednášky mě nudí a navíc jsem byla šíleně ospalá. Občas jsem jen nevěřícně rozlepila oči když mě výjimečně zaujala nějaká vychytávka - a žasla, jak lidi dovedou být kreativní. Přišlo mi to všechno šíleně složitý a překombinovaný a nepraktický. Vážně musej mít divnej život. Naštěstí tam měli pití, protože se mi do kabelky nevešla voda. Taky nám dali nějaký příšerný žlutý poznávací náramek jak pro blázny který šíleně škrtil. Nenápadně jsem se ho zbavila a pak si vzala bundu a dělala, že ho mám pod ní.

Trochu zajímavé bylo jít v totální tmě nějakým bludištěm abysme si zkusili orientací slepých lidí. Všichni jsme se na sebe strkali a křičeli a já měla každou chvíli pocit, že na mě odněkud vyletí nějaký strašidlo a můj ječák byl slyšet nejvýrazněji. Když jsme takhle nastoupili do výtahu, zmocnila se mě panika. Bylo to příšerný. Nevěděla jsem, kam jedem a měla pocit, že padáme. Bylo to jak v nějakým hodně trapným hororu. Už jsem se pomalu loučila se životem když se najednou otevřely dveře a mě zasáhlo ostrý světlo - vážně jsem myslela, že z toho kontrastu oslepnu a budu takhle zoufale muset žít celej život.

Ještě o něco otravnější byla rychlovýuka znakové řeči - totálně mi nešla a děsilo mě vědomí, že se ji budem učit ve třeťáku - absolutně nemám šanci ho absolvovat!! Jo, ten chlap co gestikuluje v pravým dolním rohu na ČT1 v pořadu Sama doma je sice šikovnej, ale vypnout zvuk, byla bych totálně v háji. Ještě že aspoň umím psát.

Abych ale nebyla vyloženě negativní a nejevila se vám jen jako komerční asociální bezohledná pipina kterou jako první napadlo, jak by se proboha slepá dokázala namejkapovat, když skončili s přednáškou a dali nám rozchod, kupodivu jsem jako první nemazala domů, ale na záchody, kde jsem se jednak ujistila, že jsem stoprocentně v pořádku a tak nějak povrchně na to byla hrdá, ovšem hned potom jsem se tam vrátila a zkusila si slepecký hračky. Na první pohled připomínaly hračky mé malé sestřenky, ovšem zkuste hrát člobrdo se zavázanýma očima! Já to teda zkusila a nic lehkýho, ačkoli tam byly takový ty hrbolky podle kterých bylo poznat množství teček na kostce a tak vůbec. Pak jsem taky hrála něco jako pexeso, akorát že jsem dvojice poznávala podle toho, jak chrastily nějaký kostičky - moc mi to nešlo, hihi.

Přece jen jsem si z toho ale něco morálně vyspělého odnesla. Při zkoušení slepeckýho basketu, který mi šel stejně blbě jako ten normální protože je to prostě míčová hra jsem si uvědomila, jak moc jsem závislá na sportu a donutila se zase začít běhat, jen co nebudou lijáky ani vedra. A taky jsem si vzpomněla na svou dřívější nenávist ke bruslím a byla vážně ráda, že jsem ji překonala - a že vůbec využívám všechny tyhle možnosti - protože dřepět u telky bych mohla i postižená, kdežto oni to co můžu já nezvládnou. Vlastně je smutný, jak lidi nevyužívaj všechny svoje možnosti zatímco jiní by chtěli a nemůžou.

Ale dost k tomuhle divnýmu tématu.
Super bylo, že jsem kvůli pořádný snídani neměla hlad až do oběda, takže jsem si to tím vykompenzovala, ačkoli nepravidelný jezení nic zdravýho není. Takže jsem se doma pěkně napapala a protože se mi nechtělo čekat, než se dodělá oběd, mezitím jsem si dala dvacet, probudila se až na Upíří deníky, dala si u nich oběd a pak už zas mazala na počítač abych mohla psát, znechucená sama sebou a především počasím, které mi neumožňuje dělat nic sportovního. To pak člověk může od počítače duchaplně vykládat o možnostech a zatím sedí na zadku přesně tak, jak to odsuzuje - ještě že to není aspoň věc volby.

8:30 : hrnek piškot v bílém jogurtu, trojitý toust se sýrem
13:30 : velký hrnek piškot v meruňové Activii (mňááám)
18:00 : kuřecí řízek s bramborovou kaší, mrkvový salát
??
Pití: 3 l vody, 0,5 l kafe, 0,5 l zeleného čaje
Pohyb: výlet, cvičení (!!!), 10 (!!) min. švihadlo

A tady máte nějakou zdravou propagandu :-D





 


Komentáře

1 callmebaby callmebaby | Web | 25. června 2013 v 21:36 | Reagovat

Máš pravdu, diety jsou na nic :D mě se jen tak nejak chce neco dodržovat..ale zkrouhnu to pak na nakou jednodenni očistu a bude =D

2 Theresa Theresa | Web | 25. června 2013 v 22:10 | Reagovat

Ta propaganda není špatná :D!
Hej hodně lidí z okolí si vybralo tenhle obor :D, a i mě lákal jednu chvíli,toš nevím :D

3 ellie. ellie. | Web | 26. června 2013 v 11:42 | Reagovat

to s tou tmou musí být náhodou paráda. samozřejmě bych byla šíleně vyděšená, ale musí to být hafo, hehe.
a znakovou řeč chci taky umět. my jsme byli kdysi se školou taky v nějakým takovým centru, a měli tam přístroj, který poznává barvy. což bylo taky dost zajímavý, protože to řešilo i barvy jako 'světle tyrkysová' a různé jiné barvy, které já normálně nijak zvlášť neřeším (já vím, jsem baba, měla bych to řešit, aspoň trošičku, no).

a ten poslední obrázek je dost výstižný;)

4 ellie. ellie. | Web | 26. června 2013 v 11:49 | Reagovat

tak přežilas, to je hlavní:D

5 El El | Web | 26. června 2013 v 11:53 | Reagovat

Ahojky Andee! :)Tvůj článek mě moc bavil a chvilkama i rozemál, především věta: ,,Při zkoušení slepeckýho basketu, který mi šel stejně blbě jako ten normální protože je to prostě míčová hra" :D Mám to stejně, bohužel :D má asi děravý ruce :D
Ale myslím že ta vaše školní akce mohla být zajímavá :) I když nevím jestli bych se tam hrnula, nebýt toho, že by to bylo povinně se školou :)
Jídelníček máš krásný! :)

6 loveandsadness loveandsadness | Web | 28. června 2013 v 9:30 | Reagovat

moc hezký článek :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama