Ahojky,
tak jsem seděla doma... vůůůůbec a vůbec nic jsem nedělala a byla to šílená sranda po tý době... myslet na všechny ty, kdo se museli otravovat ve škole... poté, co se vzbudím ve 12 v poledne... ani jsem nestihla zavolat tý doktorce, zítra tam budu muset mazat s nervy, jestli tam vůbec je...
Vypleněná lednička, jejíž nejzdravější věci zastupovalo mlíko, téměř procházející tvaroh, mrkev, jablka a trojúhelníčkový sýr. Všechny tyhle věci nakonec Andee spapkala, akorát naše blbá rodina přistoupila k nemožnému činu - z touhy po teplém obědu z mlíka a tvarohu (a samozřejmě dalších věcí) vyčarovala palačinky... vypadá to, že budu muset dělat i popovodňovou dietu, když už je i předprázdninová a předvánoční :-D dala jsem si sice jenom dvě a předstírala že došla mouka abych ji zčásti mohla nahradit vločkami (a samozřejmě smažila bez oleje) ale stejně mě to naštvalo - léto za dveřmi a Andee se cpe sladkostmi... jídelníček psát nechci - a vlastně bych si měla odvykat, nemůžu to dělat věčně, zvlášť když začínají být otřesné. Proč koneckonců myslíte, že jsem šla do té TVD výzvy - kromě nalákání dalších TVD fanynek??
Neodolala jsem a na chviličku šla na kolo - ale vážně na chvilku, bohužel - trasa do krámu a zpátky. V tom bahnu se stejně blbě jezdilo, byla jsem zablácená a špinavá a málem spadla když jsem se zabořila do bahna - což se mi na kole nestalo nikdy v životě, tam se můj pohybový antitalent naštěstí neprojevuje :-D Nicméně jsem si parádně zacvičila, každý cvik 100x a časový deset minut, dohromady dýl jak hodinu a nohy bolí doteď. Jediné fajn na dnešku, takhle to musí být denně, Andee, jinak budeš tlusté prasátko :-D
Píšu esej o praxi - jsem sotva na začátku a už 2 stránky A4 a stejně máma nadává, jak je to krátký. To toho zas z toho Gymplu uvidím... kéž by se do školy nešlo ani zítra... naštěstí bydlíme na kopci takže klídek, ale když vidím v telce, jak je to jinde, vážně je to příšerný :-/
PS: co říkáte na novou Superstar??



u nás zatiaľ povodne nehrozia,aspoň to tak nevyzerá.skutočne môžme byť radi, že sme radi a vážiť si to, ako nám je hej...