Červenec 2013

29.7.2013 aneb čarovná

30. července 2013 v 1:34 | Andee |  Diary
Ahoj koťátka cvičitelky,

tak mě příjemně překvapil ten počet odvážlivkyň, které se přidaly k mé Jillian. Docela jsem se na svou dnešní 1x02 (označuju je seriálovým způsobem) těšila, zvlášť když vím, že v tom nejsem sama. Je to krásně zavazující i motivující. Moc bych vám chtěla poděkovat a chci vás uklidnit, že brzy to překonáte a půjde to líp, což vím z vlastní zkušenosti, protože záda už nebolí a místo spálené kůže jsem krásně opáleňoučká, takže to bylo o polovinu lepší než včera. Navíc jsem věděla co očekávat a nechtěla si tu pořád jenom stěžovat. My to zvládneme, holky!


Zíráte, jaká jsem hubnoucí šílenkyně, že? Přitom dnešní jídelníček zrovna ukázkově nevypadal... To ale taky hodlám změnit, Jill ve mě chválabohu opět probouží ty hubnoucí pocity, takže dokud jsem byla pod jejich vlivem, rozhodla jsem se že ji zkombinuji s Healthy skiny girl diet, takže buď nebudu žrát, nebo se udřu cvičením abych se do těch hranic nacpala a obojí mi rozhodně pomůže :-) A ano, budu ty hodnoty brát po případném sportu, protože respektuju existenci bazálního metabolismu a i tak s tím budu hubnout, ale když si vezmu, že dovolují nezapočítávat ovoce a zeleninu, celkem se to tím vyrovnává, protože to počítám a jsem jich schopná sežrat tunu, čímž by celé hubnutí ztratilo smysl :-D


Přišla jsem s inovativním nápadem a krásně si pochutnala u své dávky fitspirace v podobě dílu roztleskávaček na Nově Cinema. Říkám tomu Kafao a jak název napovídá, smíchala jsem kafe s kakaem, zalila mlíkem a osladila sladidlem, přidala skořici, tunu ledu a brčko a mazala s tím k televizi.


Opět zírám na Upíří deníky a pokračuju s nimi tam, kde skončila televize, tedy u třetí série. Andee je prostě závislák, no :-)


Pak jsem se taky rozhodla jít dobrým zážitkům naproti a opět zaexperimentovala se svým čarodějnictvím a cíleně se pokoušela o psaní budoucnosti. Nevím, jestli to bude fungovat, nicméně jen co mě chtěla uprostřed psaní máma vyhodit, počítač přestal reagovat a začal fungovat až když jsem se k němu vrátila já.
Ale pokud to vyjde, budu maximálně šťastná.


Jinak jsem dnes chtěla jít na kolo, ale začalo zas blbnout počasí, tak jsem to otráveně nechala na zítřek, ačkoli nevím, jak mi to vyjde, budu muset do knihovny, s babi si dámi sraz až se budou vracet s mámou od doktorů a ona mě potáhne do krámu, pak budu chtít vidět reprízu i nový díl roztleskávaček a na kolo by se dostalo zas až večer, pokud se tedy nepřežeru nákupu a pak to nevzdám. Ovšem nějak tuším, že na Jill by to nemělo vliv, tam si totiž neumím představit, jak by to bylo kdybych vynechala. Něco jako jezení antikoncepce, jinak než denně nemá smysl.


PS: možná jste si všimly, že jsem promazala spřátelené blogy - celkem mě překvapilo, jak málo vás zůstalo, když jsem si nechala jen ty aktivní :-D Takže pokud máte některá nová slečna blogerka zájem o spřátelení a vzájemnou podporu, budu ráda, čtenářek, přátel, podpory ani komentářů není nikdy dost, takže pište ;-)

Jinak se mějte, MVR, vaše Andee

My first experience with Jillian Michaels

29. července 2013 v 14:55 | Andee |  Challenges
Ahojky,

už sto let jsem se k tomu odhodlávala a konečně je to tady - oznámila jsem to tolika lidem, že mi během dnešní noci nezbylo nic než se dokopat ke své věčně slibované sadistce Jill a zkusit si první level toho jejího třicetidenního týrání.
Jaké jsou mé dojmy?

Řeknu vám, jestli tohle neprovede s mým tělem tu slibovanou převratnou revoluci, jako že takový pocit rozhodně nemám, tak se zcvoknu. Ta ženská mi přijde jak mimozemšťan! Jak může bejt někdo tak šťastně nabitej a poskakovat jak křeček v běhacím kole bez vteřiny pauzy?! Je fakt, že já ji taky nepotřebovala, když nepočítám zastavení k přenesení svého těla i tabletu seshora na zem a naopak. Taky by mě celkem urazilo, kdyby ano, ačkoli se za žádnou cvičitelku nepovažuju.
Těsně před cvičením jsem se osprchovala, jako ostatně za včerejšek desetkrát a jen co jsem to dojela, musela jsem do sprchy znova a ačkoli jsem tomu nevěřila, byla jsem ještě rudější než jsem díky tomu spálení, které je dnes navíc oboustranné, protože zatímco záda ještě nedohořely, dnes jsem po jediné hodině pořádně žahla i břicho.

Moje podmínky byly notně stísněné, protože jsem nemohla být jinde než v naší minikuchyni a místo těch příšerných činek jsem měla v ruce megaflašky Magnesie jemně perlivé bez příchuti, abyste to měly přesné. A ta ženská se v těch pitomých činkách snad vyžívá, nebo co!

Ještě nikdy jsem neslyšela tak ráda slovo kardio. Skákat panáka byla moje nejoblíbenější část, to běhání a švihadlo mi taky nedělalo problémy, s tím mám dlouhé zkušenosti, takže pohoda. Z toho praštěného boxování jsem zvedala oči v sloup, protože mi to připomínalo to otravné hýbání rukou před odběry krve, které nenávidím. Odběry i hýbání.

Část na nohy by mi nevadila, ačkoli v její efekt moc nevěřím, kdyby do ní zase neměla potřebu hejbat rukama a flaškama. Nejsem žádná kulturistka a ruce hubnout nepotřebuju, tak mě to upřímně otravovalo. Navíc jsem měla co dělat s koordinací rukou a nohou a pořád měla pocit, že to dělám naopak.
Část na ruce byla zabijácká. Nenávidím kliky a to jsem dělala ty holčičí. Nevím, jak vypadala předtím, ale podle toho, jak cvičí, soudím, že se jí veškerý tuk musel usazovat na rukou, protože na ostatní partie téměř kašle. U mě je to naopak.
Kategorie břicha byla zabijácká taky, ale z jiného důvodu. Nejen já, ale hlavně má spálená záda nenávidíme ležet na tvrdý podlaze a dělat rychlý pohyby a mlátit do té i tak hořící kůže. A s touhle ženskou to nešlo dělat jinak než způsobem zrychlené video. Navíc mě překvapilo, jak kreténsky neinovativní je. Všechny ty cviky znám a dělám, což je o důvod víc pochybovat o výsledcích, které jsem viděla na netu a díky nimž jsme se k tomu dokopala.

Ovšem pokračovat... asi to ještě zkusím zítra, zvlášť pokud se mi zlepší to spálení, což by po dvou dnech mělo. Přijde mi škoda to zahodit, když už jsem to rozhlásila a dokopala se k tomu, což je u mě sám o sobě zázrak. Navíc jsem líná si organizovat cvičení, takže pokud je nejjednodušší, co můžu udělat zapnout youtube a řídit se nějakou "nadopovanou" šílenkyní, proč ne.
Akorát myslím, že by mi pomohlo, kdybyste se ke mě někdo přidaly - co říkáte, která z vás má, dámy, zájem přijít za měsíc do školy s úplně novou postavičkou?? No, spíš asi která ne, že? Tak projevte trošku solidarity, kašlete na mé negativní (protože unavené) hodnocení a nenechte mě v tom samotnou ;-)

Tak a na závěr, dáme sem pár fotek, jak dopadly ty, co s ní nesekly, co říkáte?? ;-)
A thinspo najdete je v CČ, protože ten článek už mám zas až moc dlouhý :-*
MVR a držte se, vaše Andee :-)






Vampire diaries challenge day 5 + 6 - favorite and least favorite episode

28. července 2013 v 22:06 | Andee |  Challenges
Dnešek v rychlovce - opálila jsem si i ten předek, umyla vlasy, spapala polárkáč, udělala si z něj shake (mlíko+led+sladidlo) a dohodla se s kámoškou na koupališti a za chvíli si možná půjdu mrknout na takovou kytarovou slezinu, tak uvidíme :-D

Opět se vám hlásím s upírodeníkovou challenge a tentokrát ji vezmu jedním vrzem, obojí je celkem jasné a to i nejvíc i nejmíň oblíbený dál.
Ten nejméně jsem už zmiňovala snad milionkrát a je jím 2x21, v níž se koná rituál... víckrát se k němu vracet nebudu, protože mám ještě jeden takový nepříjemný a tím je 3x20.
Takové vystřízlivění po splněném snu v 3x19, tedy meeegalíbací a meeeegaslintací Delena scéně. Opět jedna z přemíry společenských událostí (takový město bych vážně chtěla a ještě víc ty hadry co tam vždycky maj), další otravný Stelena díl (už si to moc nepamatuju) a další machinace se životy a kouzly.
Nezapomněla jsem náhodou ve výčtu osob, které nemusím na tu jejich pitomou matku Esther?! Už jen samo o sobě, že svým dětem "zničí život" (jak je to v seriálu bráno - já bych jí tedy poděkovala), natož aby je potom chtěla za to ještě zabít (a s nimi i všechny upíry na světě), když se nechovali podle jejích naivních představ... sakra, stvořila upíry, ne klan Víl Zvonilek, tak co čekala a čemu se divila?!
Ovšem to s Alaricem mě vážně naštvalo... no jo, po slintacím díle jsem si prozměnu pobrečela aby se dostalo na všechno...


Teď ale k té lepší části.
Asi vás můj výběr, coby Delena fanynky nepřekvapí. Je jím 4x07. Pro ty, které ho ještě neviděly mám upozornění, že dál je to na vlastní nebezpečí a připomenutí, že v pravém horním rohu se nachází takové šikovné tlačítko, které vás od nevhodného obsahu uchrání... Kdo ale viděl, nebo nepotřebuje být překvapen, budu ráda, když to s mým psaním nevzdáte... Ono koneckonců by bylo celkem těžké být překvapený v tomhle seriálu, pokud se tedy do příběhu nepřiplete něco stoprocentně nepředvídatelného, téměř vždy magického nebo aspoň z minulosti, o čem jste doteď nemohli mít ani páru. V takových chvílích si prostě připouštím, že na seriál nekoukám jen kvůli Damonovi a můžu jen závidět kreativitu.


Ovšem vztahy mají celkem smysl a konkrétně na tohle by nepřišel leda úplný seriálový analfabet, zvlášť když se k tomu už podstatnou dobu schylovalo. Ovšem opět by to nebyli oni, kdyby do toho nenacpali něco typicky deníkovského - šííííleně ojedinělé pouto stvořitele, které muselo zafungovat zrovinka v tomhle případě... jaká neuvěřitelná náhoda, že?? Přesto si jsem jistá, že by byl průběh stejný i bez téhle vychytávky, schylovalo se k tomu už skoro celou předchozí sérii a vypadalo to, že by to takhle dopadlo už v tom hotelu (3x19) kdyby do toho nevlezl Jeremy (jak já ho za to nesnášela...).
Jediný, co mě v tý chvíli prostě štvalo bylo, jak přeskakovali pořád od Damona a Eleny ke Stefanovi s Caroline, jejichž zjistění sice bylo velice důležité, ovšem takováhle scéna... prostě nemá konkurenci.


Jinak jich samozřejmě bylo víc, ale kdybych si musela vybrat jeden, byl by to tenhle :-)

27.7.2013 aneb spálená

27. července 2013 v 22:32 | Andee |  Diary
Ahojky,

jak jste si všimly, opět deníčkuju. Sama se tomu divím, řeším teď pitomý věci, ale dnešek byl takový útěk od problémů, že si ho budu muset napsat :-) Ovšem ve středu čekejte cosi nemocničně depresivního, pokud vůbec něco :-(
Jak tak znám naši milovanou rodinku, mělo mi být úplně jasné, že když se dohodneme na desátou, v autobuse budem sedět až ve dvanáct. Ale i tak jsem toho zažila víc než dost.

Cestou jsem tak nějak vzájemně očumovala šíleně pěknýho kluka a pak nastoupila moje bývalá spolužačka chodící momentálně do vedlejší třídy i se svým klukem a stejnou kabelkou co mám já. Celou dobu jsem se modlila, aby ta nána nejela tam, co já a jak se ukázalo, štěstí mi v tomhle moc nepřálo, ovšem ačkoli jsem se jí coby konkurence mohla děsit celý život, teď jsme si jedna druhé nevšímaly a obě jsme se radši té druhé klidily z dohledu. Aspoň tak.

Podařilo se mi uhrát, že je mi čtrnáct, takže jsem platila půlku, ovšem není mi jasné, jestli mě to má těšit nebo děsit.
S babi je samá ostuda - sto let jsme se nemohly shodnout, kam milostivě vyvalit ručníky a rozvalit těla, takže jen co se mi to podařilo zařídit, klidila jsem se do vody.


Plavání je paráda. Jak mi chybělo! Jak jsem si tak všimla, byla jsem jediná, kdo se neflákal, necákal, neválel se po matraci, s nikým se neolizoval, ale soustavně a cíleně plaval. Po půlhodinách jsem dala něco přes dvě hodiny. Kondička naštěstí pořád nezmizela - každý sport si vyžaduje svojí soukromou, bohužel. Opět se dostavil hormon, jemuž soukromě říkám hormon důležitosti, který mnou koluje zásadně při sportu a našeptává mi, jak budu sexy a nadřazená a že to hlavně nesmím zničit nějakými mlskami a já cítila příšernou chuť na něco typu zeleninový salát, ačkoli bych se nad ním jindy šklebila.
Myslím, že udržet si ho v těle dlouhodobě, mohl by být zdravější alternativou mého hubnoucího myšlení. Nebo bylo naopak ono založené na něm. To je ale fuk, protože hlavní je, že funguje - odolala jsem pokušení a příležitosti zamlsat si neomezeně na babiččin účet a překonala touhu po oříškovém Pegasovi, ačkoli ty Jahody v čokoládě taky žádný dietní zázrak nebyly - ovšem vyplavala jsem je a utěšovala se tím ovocným, tedy zdravým názvem.


Naskytla se mi skutečně zoufalá podívaná. Když jsme tak hledaly místo působení a staraly se o obveselení širokého okolí, zahlédla jsem váš sen. A nebyla to žádná topmodelka z Victoria Secret. Bylo to zubožené křehoučké ptáčátko. Kosti potažené volně visící kůži. Divila jsem se, že se s každým pohybem nerozsype - ovšem hýbat se jsem ji neviděla, na to byla moc unavená. Byla celá schoulená do klubíčka a při necelých čtyřiceti stupních se skoro klepala. Vážně nekecám. Chtělo se mi brečet. Chtělo se mi tý náně nafackovat, ovšem jednak by to působilo divně, ale hlavně bych jí tím nejspíš zabila. Chtělo se mi tedy nafackovat všem, které se o tohle pokouší. Škoda že jsem vám ji nevyfotila, ovšem i člověk zabírající takhle malé množství prostoru má plná práva (ačkoli by měl být při takovém myšlení znesvéprávněný) a evidentně by se jí nelíbilo být na mém blogu coby odstrašující příklad. Navíc věřím, že jste už viděly spousty fotek a přesto vás neodradily.


Jinak to ale bylo super - zkoušela tam nějaká kapela a já na ně v té nekonečné frontě na zmrzku házela okem. Rozdávali katalogy Oriflame a minulé číslo časopisu Dieta, nicméně já měla co číst i bez toho, táhla jsem s sebou snad pět Bravíček - a ani jsem je všechny nestihla.


Nehorázně jsem se spálila. Záda mám v jednom ohni a rudý jak blázen, zatímco zepředu jsem se skoro nechytla. Zítra to doženu (pokud si zvládnu na ty záda lehnout; jak se sakra vyspím?!) a pak budu moct směle konkurovat M. která se týden vařila u moře.


Doma jsem mrkla na Dextera, nadlábla se melounu a pokusila do sebe nacpat veškeré bílkoviny, které doma byly, což byl bohužel pouze bílý jogurt.

Už celkem dlouho přemýšlím o Jillian (možná jsem se o tom u někoho zmiňovala) a včera jsem mrkla na rozdíly po cvičení u ostatních a celkem mě namotivovaly (to víte, chci být do druháku opálená vymakaná číča), ovšem mnohem směrodatnější by mi přišly zkušenosti od vás ;-) A chtěla bych se zeptat, jak těžké mají být ty činky?


Jídlo: 3 kaiserky se salámem, velké jablko, 2 musli tyčinky, 600 g melounu, bílý jogurt s nastrouhaným jablkem, Jahody v čokoládě (nevím, kdy co bylo tak to píšu takhle)
Pití: 1 l vody s citronem, 1 l Poděbradky prolinie, hrnek ranního kafe, 2 l vody
Pohyb: 2h 10 min. plavání


Andee a její způsoby snižování váhy které za to nestojí

27. července 2013 v 0:18 | Andee |  Něco k zamyšlení...
Ahojky,

tak pořád nemám na to, napsat něco smysluplného do deníčku, takže zase musím smolit nějakou slohovku, protože jsem dokonce už dopsala i 6. díl své "neverendingstory" a na sedmý ještě nemám náladu ani ho nemám dokonale promyšlený. Ale už bude fakt poslední.
Ale abyste nepřišly o to, co jsem dnes dělala, byla jsem se opalovat, mrkla na PLL a byla se projít. Zítra jedu na koupaliště. Nejedla jsem špatně ani příliš a na pohyb bylo horko.
Toť vše, co bych dokázala kladného sdělit. Jsem jaksi mimo z něčeho, co jsem se včera dozvěděla a není to nic, co bych sem mohla a dokázala psát, ačkoli se to vyloženě mě netýká. O to možná hůř. Se sebou si poradit umím, ale ostatní nezvládám. A není to zrovna maličkost.

Fajn, tak zas k nějakému tomu úvodu. Opět jsem totiž strávila večer čtením různých sebepotrhlejších způsobů snížit hmotnost. Z některých mi bylo do smíchu, z většiny do pláče. Nicméně jsem se rozhodla zveřejnit opět část své minulosti, tentokrát týkající se nejpitomějších způsobů jimiž jsem přicházela o kila. Schválně to píšu takhle, protože to většinou diety samy o sobě nebyly. A ani nic, co bych si musela zopakovat. Nic, co by za to stálo.

Deprese.
Jinými slovy hladovka, ale neplánovaná. Prostě stav, kdy člověk jen automaticky vykonává nejnezbytnější úkony a dál ho nic nezajímá.

Nemoc.
Tohle jste zažily snad každá. Je vám na umření a všechnu energii vás stojí jen snaha udržet se naživu, takže většinu dne prospíte a když se z tohohle transu proberete, máte pocit, že se čísílka váhy zbláznila, nebo jste prospaly nejméně půl roku. Opět hladovka plus všecny ty procesy, co se v těle dějí, když bojuje s infekcí.

Citronová "dieta".
Moje nejpraštěnější období založené na pravidelném pití nehorázného množství citronové vody, jejíž hubnoucí účinky jsou všeobecně známé. Fór ovšem byl v tom, že mi citron dokonale naleptal zuby, takže jsem přibližně po týdnu téměř nemohla kousat. Podobně mi jezení znepříjemnil i spálený jazyk.

Projímadla.
Tohle asi napadlo každou z nás. A musím přiznat, že projímadla provázela obě moje významnější hubnutí, jednak to původní, o němž se tu občas zmiňuju, kdy jsem se dostala na svých nejnižších 45 kilo a jednak to současné, které jste měly jako na talíři prostřednictvím tohohle blogu. Proč ho ale píšu do témata pitomých způsobů hubnutí, když je téměř samozřejmé?! No přiznejte si, ztratily jste některá díky vyprázdňování střev jediný centimetr na svých problémových partiích kvůli nimž hubnete? Takže taky kravina, ačkoli nejlákavější.

Tak, to byla moje Top 4. Ani jednu bych si zopakovat nechtěla, ačkoli mnohé z vás namítnou, že ztratit svá nehorázná tři kila, klidně by udělaly horší věci. Ale právě ta záležitost, o níž píšu nahoře mě poučila, že zdraví je víc. Že je kur*va nejvíc, co máte.

Mějte se - rády -, vaše Andee ;-)


Hubená s přáteli nebo bez? + fitspiration

26. července 2013 v 1:17 | Andee |  Něco k zamyšlení...
Tak mě napadlo další téma k přemítání o nesmrtelnosti jakéhosi příslušníka řádu hmyzu :-D

O tomhle jsem přemýšlela zvlášť poslední prázdninové dny, kdy jsem zažila obě varianty popisovaných situací a přesto se nedokázala rozhodnout, která z nich je lepší cestou k úspěchu.
Než do tématu ale skočím po hlavě, jako že to jsem nikdy neuměla (vlastně když už mám mluvit v takových podobenstvích, doopravdy mě šipky děsí, asi mám příliš silný pud sebezáchovy), budete muset přežít nějaký ten úvod - koneckonců já mám času dost, nikam nespěchám a na Youtube jsem si našla hodinovou verzi Lany del Rey :-)

Důvodů pro hubnutí je milion, ačkoli by se daly zařadit do takových těch základních okruhů. Členění podle Andee je následující:
a) protože dotyčný skutečně trpí nadváhou (jsem stokilová slonice nebo případ se štítnou žlázou kterých je méně než o sobě tvrdí každá milovnice KFC)
b) protože dotyčný skutečně trpí nedostatkem sebevědomí (jsem zamindrákovaná chudinka co si myslí, že se super tělem mi bude svět ležet u nohou)
c) protože dotyčný skutečně trpí nenalezením smyslu života (nudím se a myslím, že držet dietu je cool)

Přiznejme si to, většina z nás asi patří do kategorie b, že, dámy? A ačkoli ta definice zní dost nelichotivě, já přiznávám, že do ní patřím. A tak spousta hezkých zdravě vypadajících holek hubne přitažlivě vypadající dvě kila navíc protože věří, že jsou důvodem jejich neoblíbenosti, buď domnělé a způsobené přemrštěným jak já říkám americkým očekáváním, nebo skutečné a způsobené nesmělostí. Protože věří, že si jich bez nich všimne vysněný kluk, zažijí úžasné zážitky a tak vůbec...
Ale o tom, že tohle v hubenosti netkví psát nehodlám, na to jste si patrně taky přišly (určitě každá známe nějakou nevyzáblou oblíbenou holku).
Ona to totiž svým způsobem pravda je a to podle rovnice: zvládnu zhubnout -> budu na sebe hrdá -> sebevědomí -> oblíbenost. Jen se nesmí z toho zapomenout ten NEJDŮLEŽITĚJŠÍ bod, tedy to sebevědomí, protože bez něj prostě příklad nemá správné řešení.

Ale já vážně chci mluvit o něčem jiném. Totiž jestli se hubne lépe s přáteli nebo bez.
Řekněme, že obojí má své klady i zápory. Opět to popíšu v konkrétních situacích, tentokrát na dvou dívkách.

Dívka 1 je typickým prototypem americky seriálové postavy - nějaké ty kamarádky, pořád nějaké plány, od rána do noci se nezastaví, jí za pochodu a nezná nudu. Nezná tím pádem sice ani zdravý životní styl pravidelného, vyváženého, zdravého a klidného jezení, ovšem nezná ani přežery a cpaní se z nudy. Sice se s kamarády co chvíli staví na kapučíno, za chůze shltne párek v rohlíku a na dýze se mezi tancem občerství pár drinky, ale její váha to nezaznamená protože je pořád v pohybu. Fyzičku sice většinou příliš vypracovanou nemá a i z dobíhání autobusu "umírá", ale pokud si na nějaký ten tukový airbag nezadělala někdy dříve, patrně se jí po celou dobu tohoto aktivního života vyhnou, takže bude lidmi označována za hubenou od přírody a možná jí bude záviděno.
Dívka 2 je pravděpodobně většinou z nás - introvertní rozumná (aspoň zčásti) intelektuálka které chybí společnost a přátelé a věří, že je najde díky štíhlosti. Podmínky má také dobré - může na to jít pěkně zdravě, správně a promyšleně, dokonale si stanovit plán a nenechat si ho narušit žádnými ohrožujícími vnějšími vlivy z okolí. Má spoustu času se v klidu pravidelně najíst, jídlo si uprořádat, promyslet, spočítat, zvážit. Může si dovolit bezstarostně pořídit permanentku aniž by se musela děsit, že vyhodí peníze oknem, může se věnovat jen sama sobě a má víc času na sport, čímž si vypěstuje lepší kondici než každá ta 1. Je paní svého času, ale je paní i své nudy. A musela by být skutečně silná osobnost aby se ve chvílích nudy nedostala pod nadvládu všech typů bezdůvodného jezení. Musí pro spálení každého sousta vydat více úsilí než jednička, která vyrazí s kámoškami ven a kalorie zmizí zatímco ona se baví. Protože má příliš času řešit sama sebe, s větší pravděpodobností spadne do jakéhokoli z typů poruch příjmu potravy.

Během prázdnin jsem si vyzkoušela způsob života obou dívek, i té, která se nezastaví a nemá čas jíst, i té která na to jde precizně a o nic jiného se nestará. Jak jste si mohly předčíst, obojí má své klady i zápory, ačkoli nikdo nejde zaškatulkovat. A protože tohle píšu spíš pro ty dvojky, neděste se děvčata, pokud zvládnete uhlídat samy sebe, jste na skvělé cestě k zdravějšímu výsledku než jakým se můžou, pravda, bezpracně, pyšnit ty jedničky ;-)







23. + 24.7.2013 aneb... 2v1

24. července 2013 v 19:08 | Andee |  Diary
Hi, my sweet darlings,

dnes to vezmu 2v1 protože jsem ten článek psala včera a usnula u toho tak už jen pokračuju :-D

23.7.

s mou blbou rodinou je takový kříž, že prostě nedovede nic nechat tak jak to vymyslím já a musí to zkazit, a to ještě jen proto, aby měli pocit, že je neovládám já ale že si o sobě slavně rozhodují sami.
Takže se na pitomý příbuzenstvo můžu vyfláknout a na zejtra si dělám lepší plán, když jsou to takový :-D
Víte, jak jsem si dělala slavný plány, co budu dnes dělat? Světe div se, já je zvládla - byla jsem na kole, sehnala plavky (i další věci) a ještě mrkla na nový díl Teen wolfa a ani se u něj nepřežrala, takže úspěšnost :-)

A jak jsem zmiňovala, musím se opět pochlubit svou nákupní horečkou, v níž jsem sehnala svůj veledůležitý vršek od plavek , voděodolnou řasenku, nafukovací lehátko a kabelku, takže mé dovolené už nic nebrání :-D
A teď vám ukážu, jak to v reálu vypadá, když má někdo nos na výprodeje:
odkaz na plavky: http://www.ffmoda.com/cz/products/leto-2013/damske/plavky/ly31532733/ (já je ale sehnala za půlku)
odkaz na řasenku: http://www.miss-sporty.cz/produkt/39000195001-xx-long/ (já ji mám ve voděodolné verzi)
odkaz na lehátko: http://www.itesco.cz/cs/detail-produktu/tesco-nafukovaci-lehatko-13436/ (žluté už doma máme a koupila jsem modré)
Miluju na tom totiž ten pocit moci, jíž nabízí informovanost. Že nemusím být otrokem jejich rozmarů "pojďte, oblafneme ty blbečky co sem půjdou nakupovat a dáme jim všechno předražený". Tentýž pocit mi dávalo porovnávání kalorických hodnot na obalech - že převezu svět; pochutnám si a přiberu co možná nejméně :-D

24.7.

Dnešek nazvu dnem krásy. Udělala jsem si nehtíky, dvě hodiny strávila na nejžhavějšímu sluníčku a přečetla u toho tunu pipkačasopisů, zjistila, že se těším do školy, koukala na veeeelive thinspirativní seriál, co teď dávaj místo deníků a večer si obarvím vlásky :-)
Ty jo, to jsem toho zas vysypala... tak teď popořadě...

Zaprvé - jsem úžasně opálená. Vyzkoušela jsem si nový plavky a jsou bezvadný :-) Narozdíl od loňska, kdy jsem chtěla být upírsky bledá se vyžívám v pocitu, jak tmavnu a doma jsem ho dokonce podpořila mrkvovým salátem :-) I ♥ betakaroten :-*


Zadruhé - k tomu, že se těším do školy. Ano, je to svým způsobem pravda, ono když člověk poslouchá samé optimistické písničky a čte nenáročnou "četbu" zatímco se mu zapalují mozkové buňky i lejtka na prudkém sluníčku už člověka samo o sobě poškodí a tohle je snad horší než strašák jménem rakovina kůže :-D Takže jsem sledovala zaručené návody jak být oblíbenější, jak sehnat kluka a skvěle se namalovat a najednou se zase těšila, že budu mít nějaký řád a smysl, budu se víc setkávat s lidmi mého věku i těmi o pár tříd staršími (a už budu naučená jak zaručeně na ně :-D) a navíc se to ve třídě celkem pročistí, dvě holky odejdou stoprocentně, další téměř stoprocentně nedá repas z angliny, jednu čeká doklasifikace ze všešch předmětů a tři přijdou, takže se naše drahá třída pěkně pročistí a nastanou šance na nové a lepší vztahy... a když nic jinýho, během školy se mi líp hlídalo jezení, což, jak čtu, nejsem sama. Prostě jsem měla denně na očích proč se musím víc snažit... třeba se ke mě zase vrátí mé krásné hubnoucí myšlení... už se úplně vidím, jak budu vyšilovat týden před koncem prázdnin, to zas nebudu vědět, co na sebe napatlat dřív :-D


Zatřetí - ten seriál... kdo jste v telce koukaly na Deníky jste stejně jako já nespokojeně zjistily, že pořád nezískali vysílací práva na 3. sérii, ačkoli v odpovědi na tenhle dotaz mi napsali, že to má být letos, tak jsem myslela, že prostě navážou... No, nestalo se. Nicméně ani tohle není špatné...
Prostě upíry nahradili roztleskávačkami. Jeden můj sen druhým. Od dokonalých schopností přesunuli pozornost k dokonalému zevnějšku a to je přesně to, co jsem potřebovala :-D Ona prostě nejde žrát čokoláda, zatímco zíráte na ty nádherně vymakaný nohy a dokonalý choreografie (na tanec jsem nemehlo) a slyšíte o dvaceti hodinách tréninku týdně. Ordinuji si ho tedy denně včetně repríz :-D
Jo, a když jsme už u těch filmů, chci večer v telce koukat na Wiliama a Kate, myslím, že je to Nova cinema, kde koneckonců dávají i ty roztleskávačky (název je Superkočky, v originálu Hellcats, vysílací doba 17:25 - 18:15 kdo by taky potřeboval thinspirovat) :-)


PS: přidávám sem jednu písničku, co prostě žeru - pochopitelně z Deníků, tam maj nejlepší :-D


Vampire diaries challenge day 4 - least favorite character

23. července 2013 v 16:30 | Andee |  Challenges
Ahojky,

tak sem dávám to slibované pokračování TVD výzvy ;-) Nevím, jestli jsem doma nebo ne, protože nevidím do budoucna - a pro ty, kterým to zní divně vysvětlím: je půl čtvrté ráno a já tenhle článek přednastavila na odpoledne ;-)
Mám prostě píšící náladu...
A taky mám vztek - a proto píšu tohle...
Jak jsem se totiž zmiňovala už ve svém předešlém článku, dnes vysílali můj nejnenáviděnější díl, tedy 2x21. Moje téma je podobné - bohužel jím není nejneoblíbenější díl, ale nejneoblíbenější postava. Být to to první, měla bych to celkem snadnější, protože postavu, kterou jsem si vybrala jsem postupně začala mít ráda, kdežto onen dál nenávidím pořád stejně. A ano, mohla bych si téma změnit jak je mi libo, protože je tahle výzva jen můj výmysl, ale vlastně se mi nechce - píšete, že dobře píšu a když někdo dobře píše, měl by zvládnout i témata, která se mu vyloženě nehodí do krámu, ačkoli i tohle je celkem snadné :-)

Postava, na níž mám teď ten příšernej vztek je Klaus.
Velký padouch velkolepého závěru staré dávné druhé série (zatímco u první to byl Damon) který zcela bezcitně a sobecky (považte, jaká troufalost, hrůůůůza... kácím se k zemi pohoršením...) míní obětovat všechny naše milované hlavní hrdiny pro svůj soukromý ďábelský plán tvořit podobné zmutovance jakými je on sám (ale pššššš... to přece na konci 2. série nikdo netuší!!).
Nebylo těžké ho nenávidět.
Nebylo těžké ten díl znovu obrečet.


Takhle zpětně jsem si představila situaci, kdy by Damon Caroline a Tylera neosvobodil a Klaus by si zabil svou budoucí velkou lásku i svého budoucího zkušebního a prvního úspěšného hybrida. Ne, že by si nenašel tucet jiných. Ale s tou Caroline by mu to patřilo, ačkoli si neumím představit, kudy by se to potom ubíralo. Asi by se musel změnit pro jinou dívku, protože tohle je typický a očekávaný prototyp scénáře a pokud chcete sledovanost puberťáků, hlavně se nesnažte o originalitu!
Ovšem když to tak píšu, napadlo mě ještě větší klišé, nad nímž by kdejaká puberťačka zajásala a zaslintala. Nejspíš se dám k filmovému průmyslu. Nebo jsem to mohla napsat v části výzvy, která se zabývá věcmi, které se nestaly a stát se mohly - myslím, že něco takového nás taky čeká.
Představila jsem si situaci z filmu kdy v očarovaném kruhu místo Jenny sedí Caroline, už už má dojít k naplnění rituálu a její mrtvé srdce má být probodnuto, když hle - její budoucí osudová láska na ni pohlédne, svět se rozzáří duhou a bye bye rituále, true love je na světě :-D


To už je ale příliš velký klišé, takže zpět do reality, tedy do fantasy, která svého přitažlivého záporáka prostě potřebuje a zároveň vždy napravuje aby mohl nastoupit někdo ještě zvrácenější, ovšem také nápravy schopný. A kdybych chtěla odbočit, začala bych teď lkát nad údělem většiny dívek zamilovávat se do šmejdů, který tyhle scénáře způsobuje. Je to prostě tím a já nejsem jiná, no.
Klause jsem zvládala nenávidět celou třetí sérii, ačkoli ke konci spíš ze setrvačnosti, protože si i mě omotal kolem prstu. A abych pravdu řekla, byl tam prostě nezbytný - představte si děj bez této jediné postavy a řekněte, o čem by celá třetí série byla. Jasný důkaz, že všechno zlé je pro něco dobré, haha.

Nicméně s tou Jennou jsi mě naštval, pitomče!!

22.7.2013 aneb sliby chyby

23. července 2013 v 2:52 | Andee |  Diary
Ahojky :-)

Ano, dnes jsem měla být pryč. Nejsem.
Dost se toho změnilo. Jedu pravděpodobně ve středu ráno a vlastně je to super. Mám zítra dost času spoustu věcí zařídit.
Proč ta změna? Protože jednak bohužel nejsem paní svého času a mé plány nezávisí jen na mě a protože se nám celkově všechny dovolené posunuly, no a samozřejmě taky kvůli naší věčné nestíhačce. Takže zítra budeme prát, balit, uklízet...
A Andee se tomu vyhne.
Výmluvu na to mám perfektní - jdu shánět plavky, ty loňské jsem ztratila a předloňské jsou nemožné. A pak, mám takový rituál mít na každou sezónu jiné, protože je během roku využiju i v bazénu, kam opět hodlám od září chodit, ačkoli to bude se všemi těmi poplatky na začátku školy dost zápřah. Vlastně jsem došla k zjištění, že při všech svých nárocích si budu muset najít nějakou brigádu. Inspiroval mě k němu shlédnutý díl Dextera - z citace pochopíte ;-)
"Měli jsme veliký problémy a s manželstvím byl šmitec a..."
"Taks ji zabil?!"
"Víš jak moc draho vyjde rozvod?
(6x01)
Takhle daleko bych to totiž asi nechtěla nechat dojít :-D


Dnešek byl pěkně proflákaný - venku příliš horko abych cokoli dělala, takže jsem zůstala doma a místo abych využila prázdného bytu a klidu z toho vycházejícího k nerušenému psaní jsem pustila písničky a cvičila. Prostě na mě padá předdovolenové šílení. Stejně tak první část mého dne - k snídani ovesná kaše, svačině topinky s česnekem z toustovače a k obědu čtvrt kila nastrouhané mrkve, akorát potom jsem šla vyhlížet plavky u nás do Tesca a cestou potkala babi, tak jsme v tom horku zašly do Ikea restaurace na milkshake, takže to nakonec moc k chlubení nedopadlo :-D Nicméně mě těší, jak se zase dovedu ovládat - doma mám meloun a mou největší úchylku, hroznové víno a já je tam prostě nechám na zítřek, ačkoli koukám na Dextera...
Pořád si ale nemůžu věřit, takže mě nechvalte... musím na to jít pomalu, po krůčcích :-)


Koukala jsem na Deníky a dávali dnes ten nejpitomější díl kde mi zabili Jennu, takže mám v plánu pokračovat ve své TVD challenge a na tématu nejméně oblíbené postavy si vybít vztek na Klause - čekejte během zítřka, pokud tedy budu doma, protože zítřek mám celkem nabitý:
Vstanu brzo abych byla večer unavená a šla spát včas na středeční ranní odjezd, pojedu ke škole do Tesca na plavky (mají tam větší výběr - celé patro s hadry), cestou se stavím ve školce za dětma, když už budu v tom obchoďáku, rovnou projedu stav výprodejů Terranovy, doma se vyvalím na sluníčko, až přejde horko, pomažu na kolo a možná znova zkusím běhat... do toho balení... ty Deníky asi nestihnu, ale jsou důležitější věci... ačkoli ve 2x22 se Elena s Damonem líbají... no, třeba na to čas vyšetřím :-D


Pokud v jídelníčku nebudou žádné neočekávané věci, počítám s vínem, melounem a hranolky s játry k obědu a dál bych to přehánět neměla :-D
Tolik tedy ke zpovědi mého života - zítra ani nebudu mít o čem sdělovat :-)

Abych odbočila - všimly jste si témata týdne, dámy?? Schválně jsem si ty příspěvky přečetla a usoudila jsem, že zbytek světa si o vás (já už internetově nehubnu a mezi anorektičky jsem se nepočítala nikdy) myslí tak příšerný věci, že je ani nemíním psát :-D To zas byla tuna plků o ničem, jako by nikdy nikoho nenapadlo, že pro-ana je šmejdstvo a oni byli jediný, kdo na to slavně přišli... A nemusím být potrefená husa abych si uměla představit postavy autorů článků - už je to u mě taková deformace :-D


Tak se mějte dámy ;-)

21.7.2013 aneb you better run run run...

22. července 2013 v 1:54 | Andee |  Diary
Ahojky,

od rána jsem měla touhu běhat a jako pokaždé, tedy pokaždé výjimečně, kdy mám touhu po něčem zdravém jsem ji musela co nejrychleji splnit než ji zazdím něčím tak kreténským jako třeba něco co jsem nakonec ani nesnědla :-D


Nicméně jsem vytáhla černý "sportovní" hadry a v největším pařáku ve dvě odpoledne mazala na svou starou trasu, konkrétně druhé rozšíření té nejjednodušší, tedy asi 3 kiláky. Jasně, mám v "přátelích" holky, které by se tomuhle "výkonu" zasmály, ale už jen to, že jsem se k tomu dokopala po víc jak čtvrt roce je samo o sobě zázrak.
Fyzičku jsem sice měla téměř v háji, ovšem díky předchozím měsícům jsem to zvládla na kofeinový pohon a vycvičenou vůli nepřestat do určeného úseku, takže jsem na první pohled působila svým starým běžeckým dojmem, ovšem totálně mě to v tom horku zničilo, takže když jsem doletěla domů, vypila jsem nemíň dva litry pití, vlítla do sprchy a po pohledu do zrcadla zjistila, že můj obličej připomíná Polskou vlajku, tedy pro ty nevzdělané, že je rudobílý - a stejně jsem se divila, že to aspoň ten zbytek makeupu vydržel :-D Andee se totiž musí malovat úplně všude, jak sama říká z ohledu k okolí, byť zpětně nemyslím, že bych tak dvoubarevná vypadala líp, ale znáte to ;-)


A víte co byl úplně ten nejlepší pocit? Bejt totálně vyždímaná z posledních sil a běžet kolem partičky kluků, nechat na sebe se zájmem čumět a najednou zase cítit všechnu tu energii a běžet dál - to bylo prostě super :-D
Ono totiž děvčata, jak to tak s naší rodinou vidím, těžko s sebou potáhnu kolo a nejspíš ani brusle, takže mi tam nic jinýho než běh nezbyde, takže abych nebyla vyloženě trapná až se tam budu předvádět :-D
Zítra bych chtěla znova, ale každopádně buď brzo ráno, což je nepravděpodobné, nebo pozdě večer, což bývám na kole, ale uvidíme :-)


Pak jsem se taky dnes byla opalovat a na to, že jsem tam byla jenom hodinu jsem chytla celkem pěkně, ale zítra to asi půjdu zase přiživit, vrátila se totiž M. od moře a prý je úplně černá tak ať se před ní pak nemusím stydět, ačkoli to nevypadá, že bysme se v dohledný době měly vidět, já odjedu a ona si beze mě určitě nějakou zábavu taky najde :-D


Děvčata, už nikdy nebudu pro nikoho nic dělat - totálně se to totiž umí prodražit - Andee se totiž takhle rozhodla udělat dobrý skutek a přinést své milé rodince zmrzku a hle, ztratila stovku... radost jak kráva :-/