Ahoj,
koukám, že ke každému dni mám nějaký alternativní název... teda...
Tak jsem skoro dobrala platíčko antiny, nervy na pochodu, střídavě bulím a chytám bezdůvodné záchvaty smíchu, stěžuji si na staré i dlouhodobé křivdy... ještě že nemám chuť něco žrát, po včerejším chození jsem něco málo shodila tak ať si to zas nezkazím... Včera jsem se snažila cvičit a nejspíš jsem si skřípla sval, po třiceti dřepech jsem nemohla ani hnout nohama, nicméně jinak než když makám víc než obvykle a svaly mám namožené, to už znám a bylo to něco jinýho, tak jsem z toho na nervy, nejspíš půjdu na kolo a jestli nohy nepřežijou i tohle vážně se už zblázním... Navíc jsem se z toho včerejšího pochoďáku vrátila poštípaná a do rána to nateklo... no jo, zas slzavý údolí... babi se hrabe že se mnou někam půjde, ale hadry mi koupit nechce a jídlo si nemůžu dovolit... Prostě depka, ty hormony mě nějak berou, takhle jsem se nikdy neprožívala. Snad ještě budu moct doplnit něco optimističtějšího, pokud mě někdy něco takového čeká.
Edit 20:00
Tak jsem si zajezdila, trochu to bylo lepší a nakonec babi udělala bramboráky, ale já se rozbrečela znova - do háje, je mi 16 a jediný co mi udělá radost je zatracenej kus žvance nebo co?! Co budu sakra dělat za 20, 30 let?! Jdu s babi otrhat tu naši miniplantáž před barákem, mějte se :-/
Snad bude sval v pořádku..