10. září 2013 v 14:15 | Andee
|
Ahojky,
to zíráte, že už se flákám doma že jo?? No, moc se do tý školy nenechodím, byť tentokrát ne vlastní vinou.
To si takhle v červnu vymyslel náš bývalý tělocvikář cosi o nekoordinovanosti pohybů a Andee se dnes vyhnula odpoledce ve jménu prověření způsobilosti k praktickým úkonům. Nikdy jsem si nemyslela, že bych byla v tomhle směru normální, koneckonců, na nenávist k míčovým hrám, manuální části výtvarky a psaní všema deseti, tedy úkonům vyžadujícím středoškolskou míru zručnosti, jsem si tu už stěžovala, takže mě celkem potěšilo, že to není chyba mojí blbosti - rodičovstvo mě vytvářelo velice nepečlivě :-D Patrně se budu muset živit spisovatelstvím, zavřená ve sklepě abych napáchala co nejméně škody na sobě, okolí i majetku :-D
Vůbec největší test praktičnosti ovšem bylo už jen nalezení hledaného objektu - člověk by řekl, že se zařízení tohoto typu bude nacházet v okolí nějaké zdravotnické budovy a hle - ono houby! Takže jsem si udělala takový půlhodinový hladový maraton na podpatcích a už jen můj pozdní příchod svědčil o mnohém :-D
Pochopitelně mě pak ani nehlo se vracet do školy, byť bych odpoledku s protivnou učitelkou na právo, tělocvikářkou třídní, náročnou angličtinářkou a ještě jednou osobou, na jejíž totožnost ani předmět si nevzpomínám, určitě stihla. Trhněte si, lidičky!
Opět čas využiju ke psaní - čeká mě další zabíjení mé milované postavy, které mi v kombinaci se čtením zvrácených Hunger Games vyvolalo další záchvat paniky. Zvláštní, můžu o umírání psát, číst, nicméně nezvládám vlastní představivost... Je to pořád ještě pud sebezáchovy, když se nejvíc bojím o sebe nebo už jen sobeckost?!
Když už jsem u psaní, když takhle sepisuju dnešní den, uvědomuju si, jak by se nebýt školy nic nedělo :-D Nejspíš sem zas nacpu jídelníček, ačkoli to opět bude znamenat klasické komentářové zjednodušující fráze pro lidi, kteří jsou líní číst mé litánie :-D A ne, ani mě nenapadla možnost, že by moje psaní mohlo někoho otravovat, na to jsem už dost zhýčkaná vašimi pochvalami - a ještě jednou za všechny děkuju :-) Docela mě láká zkusit někdy něco napsat úmyslně úplně příšerně, ale nejspíš bych to ani neuměla :-D A ano, přemýšlela jsem o přihlášení se do té povídkové soutěže tady na blogu, a ne, že bych na téma setkání s knižní postavou neměla námět, ovšem u mě neúčast tkví v opačném problému než většiny ostatních lidí - 1800 znaků, tedy asi jedna A4 mým povídkám stačí sotva na úvod - koneckonců, znáte mě :-D
Takže tedy k tomu, co se tu řeší hned vedle školy nejvíce - k jídlu.
S nepotřebou vyjídání lednice nastal můj starý známý problém - jídla máme doma tunu a nemůže se tam válet donekonečna - sice se nebojím, že mi s tím máma po návratu z nemocnice nepomůže, ale přesto se musím nutit jíst víc než by mi stačilo - a že by mi skutečně stačilo překvapivě maličko, ačkoli jsem si ani ráno nestihla naplnit žaludek Psylliem, jak to tak obvykle dělám. Musím ovšem přiznat, že jeho účinky jsou opravdu znatelné - hladovky s ním jdou zvládnout i bez hladu a pak už se to hubne samo :-D
Nejspíš si tím svým způsobem pokus-omyl sestavím nějaký cvičební systém - zatím do něj patří včerejší No more muffin top, ta šikmooká upištěná bytost má překvapivě dobrý programy. Na všechno asi napíšu aspoň nějaký názor, jak jsem to tak už v celočlánkové podobě viděla u své oblíbené blogerky Katherine, která teď někde... to právě nevím. Je celkem škoda, že si s mnohými z vás nemám šanci psát jen co přestanete být na blogu aktivní :-/
PS: co to s tím blogem zas je, že když upravím článek, po rozkliknutí se ukazuje jeho původní verze?!
Jídlo:
Snídaně: x
Svačina: 3 pl. finského chleba s mazacím sýrem a cherry rajčaty
Oběd: mrkev s brambory (ano, ta včerejší, které byla tuna - opět sama doma a nesmím vařit :-D) -> nebyl hlad tak sežrala rodinka
Svačina: ?? -> banán, tm. houska s eidamem, kousek polárkáče (nenávidím rodinku co se z nemocnice vrací s nákupem)
Večeře: meloun
Pití: vyšší než doporučené množství samých nekalorických věcí co se mi nechce počítat :-D
Thigh Exercise for Losing Fat (některé jsem už znala a aplikovala ze dřívějška, celkově to bylo zvládnutelné, víc mě to bavilo než minulé ale aspoň pro mě bez pocitu efektu)
Já už si zvykla jezdit na intr s něčím
a tvoje články mě baví :) a nebýt školy, tak tak nemám nic
vlastně i ve škole se ni neděje :P a papej víc :p