Ahojky,
co říct ke dnešku? Opravdu lituju, že ta naše pitomá škola nevybuchla - nemusela bych zítra být v 7:30 na opačný straně Prahy - ani radši nemyslím na to, jak kreténsky brzo budu muset vstávat :-( Jediný co je na zítřku fajn je, že se uleju z těláku a práva, jelikož budeme absolvovat jakýsi zdravotnický kurz :-)
Pohádala jsem se s tou nánou která se mnou sedí v lavici a můj vztek uklidnilo až když totálně pos*ala písemku z ekonomiky, na níž se sice učila celej den, ovšem pak byla tak pitomá, že psala otázky na který se mělo odpovídat rovnou a nestihla tedy napsat odpovědi, takže za pět, zlato, ať žije spravedlnost - I love you God aneb Boží mlýny melou :-D Zjistila jsem, že dokážu používat taháky i při tomhle zrychleném způsobu testu - učitelka totiž nepředpokládala, že by to někdo zvládl a tudíž nedávala pozor :-D Trochu mě mrzí že ji podvádím, protože jsem nedávno zjistila, že bydlí pár baráků ode mně a od té doby se na mě vždycky usmívá když mě vidí, ovšem jednička je jednička, takže morálka musí jít stranou :-)
Podobným způsobem jsem si vysloužila i jedničku a dvojku z frániny, na niž jsem se od chvíle, kdy jsem koupila nehorázně těžkou a drahou učebnici ani nepodívala :-D Takže tentokrát není na "vině" talent na jazyky, s fráninou dokonce na své poměry celkem válčím, až leckdy lituju, že jsem nešla na zaručenou flákárnu ruštinu, kterou jsem dělala čtyři roky na základce :-D Důvodem byla moje namyšlenost, s níž jsem věřila, že zvládnu i takhle těžký jazyk a taky touha podívat se do Paříže. A jakkoli je francouzština vznešený a sofistikovaný jazyk, prvotní okouzlení opadlo a teď se musí makat... nebo podvádět - asi víte, co si Andee vybere :-D
Poněkud zděšeně mi došlo, že jsem se pravděpodobně stala objektem zájmu jednoho prváka, s nímž jsem chodila na základku, čímž jsem si nejdřív odůvodňovala že se ke mně tak hlásil. Nápadně mi připomíná sebe když pálím za svým čtvrťákem - to jsem taky takhle "nenápadná"? Pokud ten o mě přemýšlí stejně, radši bych si hodila mašli - ještě že mu do hlavy nevidím :-)
Opět jsem se vybodla na sbor - vypadá to, že už tam chodit vůbec nebudu - koneckonců to není ten pravý způsob mé seberealizace, jakkoli jsem coby třináctka toužila po kariéře zpěvačky, k níž mě stejně krákání u klavíru nedostane :-D
Na co jsem se ovšem nevybodla je běhání - vyhecovala jsem se risknout zmrzačení, oblepila si nohy další tunou náplastí a kupodivu jsem to ve zdraví přežila a to dokonce s poloviční dávkou kafe :-D To ale není všechno moje běhání, zaběhla jsem i do knihovny abych zjistila, že všechno nadpřirozené jsem už četla a termín odevzdání povinné četby se neúprosně blíží, takže jsem nakonec vláčela domů povinnou četbu, byť nikdy nedokáže konkurovat mé Vampýrské akademii, kterou jsem nedokázala vrátit, takže ji asi budu číst znova :-D Recenze na ni bude... nevím kdy :-D Mám toho celkem dost...
Mrkla jsem na nový díl Upířích deníků a jsem závislostí bez sebe - jen co nevím jak to bude pokračovat mě to zas baví :-D



