Ahojky,
občas sama žasnu, jak jsem pitomá... včera jsem si usmyslela, že moje angína, notně podporovaná běháním by už mohla skončit a zase si pro změnu naplánovala návštěvu školy. Že jsem to neměla dělat bylo jasné už když jsem se po přibližně dvou hodinách spánku probudila do naprosté tmy, kdy bylo téměř k neuvěření, že je čtvrt na sedm a ne taková půlnoc, jakou by potřebovalo moje nevyspalé tělo.
Ranní masakr se nekonal, už mám ke krizovým situacím výcvik, takže jsem si dala svou obvyklou přemíru kafe a čokoládovou ovesnou kaši a až překvapivě bezproblémově se zkrášlila, pak absolvovala hororovou cestu sklepem abych se vůbec dostala z baráku a dokonce jsem si stihla i nabít opencard. Optimisticky jsem se začetla do své obvyklé knižní lásky a cestou narazila na dvě bývalé spolužačky, naprosto blbé osoby které se jakýmsi zázrakem dostaly na soukromý gympl a vydržely na něm dýl než jsem čekala, totiž celý rok - teď jezdí na hotelovku, pochopitelně znova do prváku a jsou štěstím bez sebe, ačkoli státní školu pomlouvají horem dolem :-D Chtěla bych na soukromou školu, protože věřím, že by se mohla přiblížit mým americkým představám o středoškolském vzdělávání, jenže to bych se nesměla narodit těm, kterým jsem se narodila :-D
Na nástupu po nemoci je další nevýhodou rovněž neinformovanost, takže jsem se mohla po příchodu do třídy zbláznit. Představte si, že nám odpadla první hodina, navíc matika a Andee se mohla vyspat o hodinu dýl, což by se jí dnes obzvlášť hodilo?! Nicméně jsem naštěstí nebyla jediná, takže jsem zjistila všechny novinky, dopsala sešity a vlastně se ani nenudila.
Jak už to tak napovídá, můj dnešní příděl smůly tím zdaleka vyčerpán nebyl. Ten debilní praktikant na zdravotku, co jsem se chlubila že se mi líbí nám navalil písemku co měla být v pátek kdy jsem chytře chyběla a Andee musela potupně odevzdat totálně prázdný papír a zbytek hodiny se tvářit že vůbec neexistuje, jelikož jsem se za to před ním jaksi nepochopitelně styděla.
Pak jsem taky zjistila, že každé druhé úterý budu mrtvější než obvykle, jelikož budu muset být v 7:30 na opačný straně Prahy na praxi, která ani netuším kde je, jelikož jsem včera byla doma, zatímco oni obcházeli stanoviště. Jdu hledat novou školu!
Kromě toho tu ještě byla moje "milovaná" čeština, již jsem jako obvykle prospala, ovšem při kontrole sešitu jsem dostala z úpravy zápisů trojku, kterou jsem navíc vůbec nemohla po učitelce přečíst - píše ještě hůř než já a ještě si dovoluje posuzovat můj umělecký škrabopis - nejspíš půjdu na doktorku, tam by se moje písmo hodilo :-D
No, řeknu vám, že já kráva tam vůbec lezla!!
Domů jsem se pochopitelně vrátila hladová, unavená a protivná a z obrovského výběru, který naše prázdná kuchyně nabízela si uvařila polívku, která moje chutě zdaleka neuspokojila. Jako obvykle jsem si potřebovala vynahradit nedostatek energie jídlem, ale nakonec to vyřešila další spousta kafe. Už s ním sama sebe štvu, sama vím, že není nijak prospěšné a kdesi cosi, navíc mi bez mlíka ani nechutná a mlíko došlo :-D Jenže to prostě na míň než jedno velké ranní na probuzení, další po škole na přežití a třetí před během na energii omezit neumím :-( Možná si koupím hroznový cukr, údajně dává energii, ale už ten název cukr se mi moc nezdá, navíc vím, že bych ho byla schopná sežrat na posezení celý :-D
Na běh ovšem kafíčko funguje a myslím, že dělám pokroky i bez něj. Dneska jsem mrkala na mapy a nakonec se s nimi skamarádila a naplánovala si trasy na další týdny. Zjistila jsem, že ve své nejvyšší kondici jsem dávala pět kiláků a že trasa, která mě vždycky tak ničila kvůli terénu je kratší než ta, již běhám teď, což je něco přes tři kiláky :-D

