close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

5.12.2013 aneb disaster

5. prosince 2013 v 19:11 | Andee |  Diary
Ahojky,

tak co? Dlabete na Mikuláše nebo dlabete čokoládového Mikuláše? Nebo dokonce znáte někoho tohohle jména?? Pokud si chcete rozšířit obzory i o takhle netradiční "přátele", doporučuju svůj po tisící rozečtený román Lenky Lanczové Šeptej do ticha, respektive všechny tři díly, kdy se v každém názvu šeptá někam jinam, ale všechny jsou úžasné :-)
Jestli někdy budu psát nějaké recenze, na tohle určitě taky ;-)
Zatím sem ale dám jednu svou tradici, mou milovanou slečnu del Reyovou :-)


Miluju školu.
Nikdy byste to ode mně asi nečekaly, že ne?? No jo... stane se :-D
Zas mě jednou překvapili. Tentokrát prozměnu v kladném slova smyslu. Možná jsem je podceňovala.
Dnešek byl totiž nádherně proflákaný s příměsí rozruchu (angl. disaster - ovšem tuhle písničku bych sem dala tak jako tak, prostě ji miluju - to jen abyste znaly souvislosti a náležitě obdivovaly moje myšlenkové pochody)...
Copak se u vás dělo na Mikuláše?? Já čekala že nic a největší ctění tradic bude moje černočervená rádoby čertovská kombinace. No, nebyla jsem sama, kdo se na téhle mé imagi podílel...

Na děják jsem přiletěla vteřinu před učitelkou, jako obvykle nestíhající, ovšem úžasně vyparáděná včetně milionu řetízků a neuvěřitelně načerněných očí. U dějepisářky se sice rozruchu nedočkáme a ještě ke všemu očekává, že budem něco dělat, respektive zapisovat každičký detail Velké francouzské revoluce, o níž ještě ke všemu prohlašuje, že ji pro takové dementy jako my zkracuje na minimum, ale přesto jsem si nestěžovala. Jednak pořád neopravila minulou písemku, ale hlavně v půlce hodiny začal vřískat rozhlas, což spolužačku K., která se netají nočními brigádami, probudilo ze stereotypního školního spánku a nás rozesmálo. A vida, projednou hlásil rozhlas dobré zprávy. Ne sice tak dobré, jako když nám oznámil havárii vody a pustil nás ze školy po druhé hodině, ale vyvolalo to podobnou vlnu pozdvižení. Maturanti se rozhodli vzít tradice do vlastních rukou a Andee se zvedl adrenalin nejen z vidiny nadcházející události. Bylo tak naivní doufat, že tou aktivní třídou bude zrovna ta nejzajímavější... a pochopitelně nebyla. Přesto to byla paráda. Už když jsme je slyšeli vřískat na chodbě závratně vzrostl počet překlepů v psaní všema deseti. Hned jsem ten předmět nenáviděla o něco méně.
Když nám vtrhli do třídy, ani jsem nestihla zanalyzovat složení tohohle odvázaného spolku, vesměs skrytého do důmyslných masek a už mi přes obličej přejely uhlím načerněné dlaně. V první chvíli jsem se zděsila o svůj mejkap, ale když už s tím stejně nešlo nic dělat, brala jsem to jako měřítko popularity a byla na svůj začerněný obličej hrdá - byly totiž mnohé spolužačky které měly černou až... no prostě všude možně. Na učitelku si nikdo netroufl, ale na mnohé "zlobivé" ano. Pochopitelně nejvýraznější představitelky školního dění, takže Andee se svou komplikovaností mohla jen obvykle zamlkle závidět. No, moc zamlklá jsem tedy nebyla, když jsem se řezala smíchy u úkolů, které si na ně čertíci přichystali. Obdivovala jsem spolužačku A., která se neváhala svléknout až do podprsenky. S její postavou bych si to rozhodně netroufla, ale aspoň mi to dalo názornou lekci jak jsou tyhle věci podružné a to, oč doopravdy jde je sebevědomí :-D
Celkově mě ale tahle epizodka trochu uvolnila. Byla jsem zfetovaně rozjařená a společně začerněnými obličeji cítila jakousi sounáležitost s kolektivem, takže jsem chvíli dokonce nemusela dvacetkrát přemýšlet o každém slově. Doufala jsem, že v tomhle rozpoložení potkám svého čtvrťáka nebo že k nám zavítá i jejich třída, ale bohužel k tomu nedošlo. Potkala jsem ovšem svého "věrného pejska", který se jako obvykle rozzářil a moje nálada ho odvázala o něco víc než jen k pozdravu. Když jsem zmizela za rohem, slyšela jsem jednu z jeho kámošek provokovat, že se mu líbím. Zapíral a já poslouchala, ale nejspíš o mě věděli, protože zmlkli. Zvedlo mi to náladu ještě víc.
Chtěla jsem si své "tetování odvahy" nechat nejlépe až do maturity, ale místo těláku jsme šly mrknout na vánoční trhy u metra, tedy ty, na něž si pořád stěžuji v souvislosti s vůní trdelníku, takže nás učitelka donutila to smýt. Ještě že jsem s sebou měla šminky :-D Přesto z toho vyšlo cosi našedlého, co se sebeméně nepodobalo mému rannímu uměleckému dílu. Škoda. Aspoň už mě ale tolik nemrzelo, že jsem svou platonickou lásku nepotkala, protože končili hodinu po nás.
Zbytek vyučování jsme se taky flákali. Spojení třídy na jazyky způsobilo, že jsem si spolu s ruštinářskou půlkou třídy napsala čtvrtletku, tedy dobrovolně, neoficiálně a do sešitu, zato narozdíl od nich bez chyby - není divu, po čtyřech letech o třech hodinách týdně. Přesto mě potěšilo, že jsem ty základy po roce pauzy nezapomněla. Kam se hrabe fránina! (Pravda, má lepší kuchyni, úžasný způsob líbání a vkusnější písničky, ale jinak je příšerná :-D)

PS: jsem líná a neochotná, takže to berte jako tu povídku, co po mně pořád chcete, protože jinak ani lépe bych ji nenapsala ani kdybych si to měla vymýšlet, jakože tohle byla pravda.

 


Komentáře

1 Andy Andy | Web | 7. prosince 2013 v 13:09 | Reagovat

Já jsem od "Mikuláše" dostala tunu sladkostí. Upřímně mě to celkem naštvalo, ale asi bych byla naštvanější, kdybych nic nedostala :D
Protože teď se můj jídelníček skládá z toho, že totálně stagnuju normální jídla a jím jen sladkosti, což je fakt v háji :D

2 Kubi Kubi | Web | 7. prosince 2013 v 17:03 | Reagovat

Já na Mikuláše dostala pár těch sladkostí no xD Jinak jsem to slavila až v pátek, protože to jsme my lítali v převlecích po škole xD Na to jsem se těšila už od prvního stupně a bylo to skvělý xD

3 Nellie Nellie | Web | 7. prosince 2013 v 23:00 | Reagovat

Ahoj zlato sem zpátky :) nějak mi blbne blog nebo nevím co s tim je,nemůžu upravit článěk nic a když komentuju článek tak se nic nezobrazí:( snad tu tenhle komentář bude:)

4 lisbethlorraine lisbethlorraine | Web | 8. prosince 2013 v 9:07 | Reagovat

jee to já měla zas na gymplu fráninu a milovala jsem ji :) zato němčinu jsem z duše nenáviděla.. měj se fajn :-P

5 Makýsek* Makýsek* | Web | 8. prosince 2013 v 15:03 | Reagovat

Spousta sladkého a ještě jsem v Norimberku nakoupila tunu perníků, nejím teď nic, než cukr :D... To se bude po vánocích hubnout, no -_-".

6 M. M. | Web | 8. prosince 2013 v 16:40 | Reagovat

Co se stane v knížce,že ti to připomíná můj sen a jaký to bude mít nasledky?!!!!?
Já mám čtecí období tak půl roku a potom zase půl roku pauzu :D Co čteš za žánr?

7 Andy Andy | Web | 9. prosince 2013 v 14:28 | Reagovat

Já jsem si právě říkala, že teď, jak budu mít volné pátky, když nemám taneční, tak bych chodila na bazén. Zatím chodím neděle a čtvrtek, ale ten čtvrtek tak nějak dost sporadicky. Horší je, že bych potřebovala z maminky vytáhnout permici, jelikož když si k ní chodím 2x týdně pro peníze na bazén..No, netváří se moc happy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama